Turistické cíle v okolí obce Jasenice

Zaniklý hrad. Nálezy datují život hradu do konce 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Oblast v l. 1368–76 v držení Pešíka a Hartmana z Bukovice, poté Domka a její zeť Bořita z Bystřice. Hrad zmiň. až r. 1368 (maj. Lovek z Drahan a Újezda) již jako pustý.

Malé údolí tvořené dvěma potůčky, jež pokračují do řeky Balinky. Na místě mělo být postaveno sanatorium p. Sáblíka. Plán z důvodu okupace v r. 1938 nevyšel a po r. 1945 bylo místo jen upraveno na park odpočinku a relaxace s vzácnými dřevinami a rybníčky, dnes již téměř zaniklé.

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.

Zámek z let 1795–1798, letní sídlo rodu Haugwitzů. V l. 1826–1829 přestavěn klasicistně. Okolo park s několika drobnými klasicistickými stavbami, např Silvánův či Apollónův chrám. Dnes ústav sociální péče.

Reliéfní zbytky pravděpodobně středověkého hrádku neznámého stáří 9 km severozápadně od Tišnova a 3 km severně od železniční stanice Řikonín na vysoké ostrožně naproti hradu Rysovu. Ve 20. letech zde zbudována kaple sv. Cyrila a Metoděje.

Kamenný sloup se sochou Panny Marie stojí na prostranství mezi kostelem sv. Gotharda a místní barokní farou. Socha z roku 1883 byla na žulový sloup umístěna v roce 1990. Vytvořil ji sochař Čeněk Sucharda. Památka není uvedena na seznamu kulturních památek ČR.

Smírčí kámen s reliéfem řeckého kříže a sekery je umístěn v jihovýchodní obvodové zdi zdejšího kostela. Stáří a původ objektu jsou bohužel neznámé.

Socha Panny Marie z mušlového vápence byla na dalešickém náměstí slavnostně odhalena ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018. Zhotovil ji sochař Josef Červinka z Brna během šesti měsíců. Má připomínat ctnosti a lidské vlastnosti jako je pokora, laskavost, dobročinnost a ohleduplnost.

Hodnotná pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora vytvořena z mušlového vápence někdy ve třetí čtvrtině 18. století. Postava světce v životní velikosti a tradičním ikonografickém pojetí stojí na bohatě zdobeném podstavci. Do státního seznamu kulturních památek byla zapsána 2. 10. 1968.

Vápencová barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého sochaře vznikla kolem poloviny 18. stol. Světec znázorněn v tradičním oděvu a ikonografickém pojetí. Stojí na podstavci bohatě zdobeném reliéfy s florálními motivy. Na současné místo byla přenesena r. 2013. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence z r. 1733 je připisována místnímu sochaři Alexandru Jelínkovi. Zobrazuje světce v podživotní velikosti vzhlížejícího ke kříži, který drží v pravé zdvižené ruce. Na soklu je vyryt rok 1863, snad rok opravy. Památkově chráněná je od r. 1958.

Vápencová barokní socha na žulovém podstavci z r. 1735 od F. A. Jelínka z Kosmonos, kterou hradil pekař Jakub Kolovrátek, svědek na sochařově svatbě. Zobrazuje sv. Josefa v nadživotní velikosti, s Ježíškem v náručí, doprovázeného dvojicí andílků sedících na podstavci. Památkově chráněná od r. 1958.