Turistické cíle v okolí obce Bohušice

Barokní socha sv. Donáta z jemnozrnného pískovce od neznámého autora vytvořena kolem r. 1730. Světec v životní velikosti, v šatu římského vojáka s vavřínovým věncem na hlavě a mečem v ruce. Socha původně stávala v zámeckém parku, na současné místo přemístěna r. 2017. Památkově chráněná od r. 1958.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Stojí v ostrůvku zeleně uprostřed polí, v místech kde vedla stará cesta do Račic.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Sv. František je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních soch světců, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě.

Socha ze 2. poloviny 18. století, znázorňující jednoho z nejoblíbenějších českých světců, byla původně umístěna u dnes již neexistující cesty do Račic. Na dnešní místo byla přemístěna v roce 1977. Autorem skulptury je sochař Kaspar Ober.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.