Turistické cíle v okolí obce Bohušice

nebo vyberte

Bohušice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 151 záznamů, 9 / 13 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 meditační křížová cesta
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Jiřice u Moravských Budějovic
Meditační křížová cesta s 14 zastaveními a 17 obrazy Bedřišky Znojemské byla instalována v bývalém ovocném sadu na pozemku galeristy Petra Vystrčila v létě 2011. Doplňuje ji v úvodu prodejní galerie.
 Městská věž
věž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Třebíč
Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.
 Moravské Budějovice
450.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Moravské Budějovice
Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.
 Moravské Budějovice
460.0 m. n.m.
Muzeum řemesel Moravské Budějovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Moravské Budějovice
Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.
 Myslibořice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Myslibořice
Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.
 Nové Syrovice
438.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nové Syrovice
Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.
 Oponešice
tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Gotická tvrz ze 14. stol., zřejmě postavená pány z Police, po roce 1542 ztratila svou obytnou funkci. První zmínky z let 1496 a 1511. Dochovala se obdélná obytná věž a část příkopu. V současnosti slouží jako sýpka.
 Pavlický dvůr
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Pavlice
Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.
 Pekelný kopec
572.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mastník
Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.
 pivovar
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Hrotovice
Pivovar byl založen v hospodářském dvoře v sousedství zámku v roce 1652. Nechal jej zřídit tehdejší majitel panství Josef Roden von Hirzman. Fungoval ještě dvě desetiletí 20. století, zrušen byl roku 1921. Posledním majitelem byl A. Dreher.
 pivovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Vladislav
Pivovar vznikl před r. 1556. Jeho prvním doloženým majitelem byl Burian Osovský z Doubravice. Od pánů z Doubravice získala pivovar obec a pivo vařila ve vlastní režii. Poté jej prodala soukromým vlastníkům, posledním byl František Nikodem. R.1942 ukončena výroba piva a r. 1948 byl pivovar zrušen.
 Plešice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.