Turistické cíle v okolí obce Bohušice

nebo vyberte

Bohušice

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 151 záznamů, 6 / 13 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Jakuba Staršího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Stařeč
Původně pozdně románský kostel barokně přestavěn v letech 1734-1754. Původní románská věž byla renesančně upravena roku 1597. Na jižní straně věže jsou starší sluneční hodiny, snad předrenesanční. Věž zdobí renesanční bosáže a několik fragmentů sgrafit. Kolem je ohradní zeď zrušeného hřbitova.
 kostel sv. Jakuba Většího
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Krhov
Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
491.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jakubov u Moravských Budějovic
Kostel sv. Jakuba Staršího v Jakubově je románská stavba s gotickými a barokními úpravami a rekonstruovaná v 19. Století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 společně s ohradní zdí také chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jakuba Většího (Staršího)
285.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Černín
Kostel sv. Jakuba Staršího v obci Černín je ojediněle dochovanou románskou stavbou z 12. stol., rozšířenou v 13. a 14. stol. a upravenou v 17. a 18. stol. Je filiálním kostelem ve farnosti Jevišovice a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lipník
K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Litohoř
 kostel sv. Jiljí
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Farní kostel v Moravských Budějovicích sestává z pozdně románského jádra z I. poloviny 13. století, postupně obestavěného a mladšími částmi, jejichž datace je dosud nejasná. Přístavby a úpravy probíhaly od 14. do počátku 20. století.
 kostel sv. Jiljí
459.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Střížov
Kostel sv. Jiljí ve Střížově byl původně gotický ze 13. století, po zásahu bleskem a požáru r. 1864 byl podstatně přestavěn v letech 1890-1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Josefa
352.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Jevišovice
Empírový farní kostel sv. Josefa na náměstí v Jevišovicích byl postaven v letech 1823-1830 jako náhrada za zbořený středověký kostel sv. Mikuláše na hřbitově. Cenné varhany z r. 1748 byly do kostela převezeny z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně a slouží i koncertní činnosti.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
581.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Želetava
Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.
 kostel sv. Linharta (Leonarda)
458.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kdousov
Pozdně barokní kostel sv. Linharta v Kdousově z let 1753-1763 stojí na místě původního středověkého kostela. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 je též chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Lukáše
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Myslibořice
Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.