Turistické cíle v okolí obce Bohušice

Zaniklá tvrz, kterou dnes připomínají reliéfní zbytky opevnění. Postavena někdy během 14.–15. stol. Umístění nad hradem Holoubek nabízí myšlenku, že šlo o tvrz obléhací, postavenou při dobývání hradu, který býval sídlem loupeživých rytířů.

Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.

Vodojem vznikl v letech 1936-1938. Svému účelu sloužil do konce 70. let 20. století. V roce 2015 došlo k úpravě vodárny na rozhlednu s expozicí vodárenství. Dne 5. září 2015 byla zpřístupněna veřejnosti.

Původně hrad z 13. století, v 16. století přestavěný na renesanční zámek. Po požáru v roce 1694 barokně upraven. Do roku 1945 majetek rodiny Chorynských. Poté poničen minulou dobou. Dnes se zde nachází ZŠ.

Zámek byl vybudován jako součást dvora v letech 1804 - 1807 za Leopolda I. Podstatského-Lichtenštejna a podle jeho manželky Marie Terezie rozené Krakovské z Kolovrat dostal název Terezov. V roce 1828 připadly Šášovice statku Želetava, jenž vlastnil bratr Leopolda I. Gustav Alois Podstatský. V roce 1945 přechází zámek do vlastnictví státu.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.