Turistické cíle v okolí obce Bačkovice

Památkově chráněná barokní kaplička stojící pod památnou lípou byla postavena pravděpodobně v polovině 18. století. Stavba je prvně zaznamenána na mapě I. vojenského mapování - Josefovského z let 1764-1768. Kolem roku 2020 došlo k rekonstrukci.

Drobná barokní kaplička neznámého patrocinia u silnice vedoucí směrem do Jemnice pochází z roku 1722.

Zděná výklenková kaple obdélného půdorysu s hlubokou nikou, trojúhelníkovým štítem, sedlovou střechou a kovovým dvouramenným křížem se nachází na vršku Stařeček, jihovýchodně od obce. Postavena byla snad ve druhé polovině 19. století. Památkově chráněná je od roku 1958.

Drobná obdélná novogotická kaple byla vystavěna r. 1936. Vchod je zaklenutý lomeným obloukem, po bocích jsou úzká okna. Nad vchodem je alianční erb Rudolfa Huga Salm-Reifferscheidt-Raitza a Marie hraběnky Salm-Reifferscheidt-Raitzové, rozené Wallisové z Karighmainu, která je vedle kaple pohřbena.

Obdélná barokní kaple, původně zasvěcená sv. Prokopovi, z roku 1767. Kaple má půlkruhový závěr, hranolová věžička je zakončena netypickou cibulovou bání. V roce 2007 byly v interiéru objeveny barokní fresky, odpovídající původnímu zasvěcení. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Hranolová kaple z 19. století se znaky empirového tvarosloví. Postavena na obdélném půdorysu, bez oken. Vchod je ukončen obloukem a chráněn prosklenými dveřmi. Nad římsou má trojúhelníkové štíty s kovovým křížkem. Krytá je taškami. Interiér je sklenut valeně. Památkově chráněná od r. 1958.

Zmínka o původně gotické kapli sv. Magdaleny se prvně objevuje v 14. stol. V 16. stol. přistavěna věž. V 17. stol. došlo k barokním úpravám, při nichž byla přistavěna sakristie. V r. 2016 opravena střecha.

Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Hrad, písemnými prameny doložený již od 12. století, po roce 1576 přestavěný Puchheimy na renesanční zámek. Neúspěšně obléhán Švédy roku 1645. Po ztrátě sídelní funkce sloužil jako továrna na výrobu hodin, internační tábor, mládežnická ubytovna či penzion.

Základem kláštera se v r. 1697 stal starý panský dům - „zámeček“. V r. 1719 byla zahájena stavba kláštera a v r. 1726 i kostela, jenž byl v r. 1739 vysvěcen. V době napoleonských válek areál sloužil jako lazaret. V r. 1821 kostel vyhořel. Později byl klášter rozparcelován a nevhodně upravován.