Turistické cíle v okolí obce Bačkovice

Zachovalý mohutný hrad založený v 11. stol. je prvně vzpomínán v Kosmově kronice. V r. 1252 jej získal Přemysl Otakar II. a přidělil ho pánům z Hardeggu. V r. 1260 hrad dostal Vok I. z Rožmberka a později po dobu téměř 350 let patřil rodu Puchheimů. Dnes v soukromém vlastnictví.

Původně renesanční budova radnice byla postavena roku 1559. Úpravy 1617, 1723, 1831. Po roce 1850 sídlo okresních orgánů, od roku 2003 druhá budova městského úřadu, sídlí zde i turistické infocentrum.

Drosendorfská radnice je prvně zmiňována v r. 1542. V r. 1846 byla při požáru zničena radniční věž se zvonem. V r. 1910 došlo k úpravám budovy a ve 30. letech 20. stol. byla čelní fasáda vyzdobena sgrafitem, které zhotovil August Hoffmann.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Na místě vodního hradu vystavěn v 18. stol. barokní zámek. Obýván až do konce 2. svět. války, kdy jej zabrala a zdevastovala sovětská armáda. Po jejím odchodu v r. 1955 zámek postupně 30 let obnovován do dnešního stavu.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Gotické sklepení a renesanční budova tvrze v domě čp. 31 v areálu poplužního dvora. Tvrz pravděpodobně postavil Štěpán Weisbeck ze Slavětic zmiňovaný v letech 1371, 1385. Po r. 1600 ztratila tvrz svoji sídelní funkci, zaniká až v 19. stol.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze zogelsdorfského pískovce byl postaven v r. 1728 pravděpodobně jako poděkování za skončení morové epidemie. V r. 1971 zrekonstruován a osvětlen.

Socha světce stojící ve svahu u silnice mezi Vratěnínem a Rancířovem. Hodnotná barokní sochařská práce z mušlového vápence pochází z druhé čtvrtiny 18. století (na info ceduli vedle sochy uveden rok 1750). Památkově chráněná.

Umělecky kvalitně provedená socha od neznámého autora, vytvořená r. 1727, tedy dva roky před světcovým svatořečením. Světec je oděn v kněžském rouchu, v pravé ruce drží kříž s tělem Krista, nad hlavou má svatozář z pěti hvězd osazených na kruhovém drátě. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).