Turistické cíle v okolí obce Krahulov

Budova postavena na středověkých parcelách, barokně přestavena v pol. 18. století. Účel přestavby není jistý – snad měla sloužit jako klášter paulánů či jako nájemný dům pro rodiny tkalců z místní soukenické manufaktury. Po dokončení stavby zde byl zájezdní hostinec, hotel, taneční a divadelní sál.

Rozhledna na Pekelném kopci byla vybudována v období duben-říjen 2014. Je 26,5 m vysoká a tvoří ji centrální ocelové schodiště opláštěné konstrukcí z modřínového dřeva. Poskytuje daleké výhledy a je volně přístupná.

Pivovar vznikl před r. 1556. Jeho prvním doloženým majitelem byl Burian Osovský z Doubravice. Od pánů z Doubravice získala pivovar obec a pivo vařila ve vlastní režii. Poté jej prodala soukromým vlastníkům, posledním byl František Nikodem. R.1942 ukončena výroba piva a r. 1948 byl pivovar zrušen.

Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.

Pískovcový památník tragédie na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 14 účastníků protinacistického povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, 7. května 1946, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jedna ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Chrám sv. Jáchyma a Anny byl vybudován v roce 1933 z podnětu tehdejšího kněze Josefa Leixnera. Dne 16. července byl chrám slavnostně vysvěcen za účasti biskupa Gorazda II. a dalších duchovních z Brna a Olomouce.

Pravoslavný chrám byl postaven v letech 1939-1940 podle návrhu archimandrity Andreje (Vsevolod Kolomacký). Chrám je svým vzhledem čistým projevem napodobujícím architekturu starých byzantsko-slovanských staveb. Dnes kulturní památka ČR.

Drobné terénní a stavební pozůstatky tvrze písemně zachycené při prodeji Přeckova v roce 1376. Koncem 15. století se přeměnila v rychtářský dvůr, který ve značně přestavěné podobě existoval ještě na začátku 21. století.

Hrad v Přibyslavicích nebyl doposud stoprocentně potvrzen, ale odborníci jsou o něm přesvědčeni. Je totiž uveden přibyslavický hradský obvod, jako vdovský úděl v r. 1231 královny Konstancie Uherské. O hradu nemáme doposud žádné písemné ani hmotné zprávy. Jeho existence byla nesporně krátká.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

Renesanční tvrz postavená Volfem Beránkem z Petrovce, zmiňována v r. 1568. Zřejmě Jan Beránek upravil tvrz do podoby zámečku. Po Bílé hoře statek zkonfiskován a připojen k brtnickému panství. Od té doby sloužila budova hlavně hospodářským účelům. Od r. 2015 sídlem Muzea autíček.