Turistické cíle v okolí obce Krahulov

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná r. 1648 kdy se uvádí Nevhlas z Lesonic. Další Nevhlas se uvádí v l. 1364–90. Od r. 1406 Lesonice v majetku Václava Nosa z Ostrovče, po r. 1447 majetkem Filipa z Račic. R. 1480 se uvádí prodej vsi s tvrzí, ale r. 1542 už tvrz není zmiňována – byla patrně již opuštěná.

Hrází rybníka narušený reliéf tvrze, patřící k zaniklé osadě Lhota

Renesanční palác z r. 1578, postaven ve stylu severoitalských paláců. Stavba sloužila luteránské akademii, která zde působila do r. 1602. Od poloviny 17. stol. do r. 1949 zde byl pivovar. Poté sídlo ZUŠ a knihovny.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.

Zbytky nejstarší synagogy ve Velkém Meziříčí. Vznikla před začátkem 16. století, do druhé světové války sloužila jako zimní modlitebna, poté jako skladiště. Zbořena v roce 1962.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.

Hřbitov za jižním okrajem Brtnice založen kolem barokní kaple sv. Floriána po zrušení pův. hřbitova u kostela sv. Jakuba uvnitř městské zástavby. V pol. 19. stol. rozšířen o tzv. horní hřbitov na opačné straně ulice. Hrobky svých rodičů na dolním hřbitově navrhl významný architekt Josef Hoffmann.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Zachovalé torzo věže tvrze ze 14.století, dnes slouží pro účely bydlení jako soukromý majetek.