Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.
Kostel je již roku 1303 uváděn jako farní. Stavba kostela sv. Archanděla Michaela je v jádru gotická. Vždy po požáru, který kostel postihl v letech 1677, 1760 a 1842 byl kostel přestavěn. Při přestavbě roku1760 získal kostel částečně barokní podobu.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.
Farní jednolodní orientovaný kostel sv. Václava byl postaven r. 1894 v klasicistním slohu na místě středověkého kostela, doloženého k roku 1366. Z původního kostela se dochovala pozdně románská věž. Ve věži je zvon z roku 1597 od mistra Jakuba z Jihlavy. Kostel je památkově chráněný od r. 1958.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dlouhá Brtnice
Hodnotná památkově chráněná sakrální architektura. Jednolodní kostel s pozdně gotickým jádrem upravený v 17. a 19. století doplňuje volně stojící přízemní budova fary z r. 1871.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Krahulov
Zaniklá tvrz, která byla založena v 2. pol. 13. stol., jak vyplývá z výsledků archeologického průzkumu. R. 1365 byla v majetku Pernštejnů sídlících na blízkém Jakubově, r. 1386 se odtud psal Reinprecht z Lesonic. Tvrz samotná není v pramenech zmiňována. Zanikla nejpozději koncem 14. stol.
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Renesanční zámeček byl postaven na místě starší tvrze plukovníkem Hanibalem ze Schaumburga kolem roku 1630. Kolem roku 1830 byl přestaven,a později byl založen anglický park. Dnes je zámek soukromým majetkem
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budišov
Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.
Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.
