Turistické cíle v okolí obce Kamenná

nebo vyberte

Kamenná

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 161 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.43 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
449.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křoví
Klasicistní jednolodní farní kostel vybudovaný r. 1808 na místě staršího kostela, zbořeného kolem roku 1807. Autorem oltářního obrazu svatého Petra a Pavla z roku 1884 byl Tomáš Mařík. Před kostelem kamenný kříž ze stejného roku. Kostel s křížem jsou památkově chráněny od r. 1958.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Tasov
Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Žďárec
Původně gotický kostel asi z přelomu 13. a 14. století, upravený barokně na konci 18. století. V interiéru zbytky nástěnných maleb ze 14. století.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Jinošov
Kostel sv. Petra a Pavla snad již z konce 12. stol., pravděpodobněji však z prvé čtvrtiny 13. stol., první písemná zmínka z r. 1368. V 15. století přistavěn presbytář se sakristií. Dnešní podoba po úpravách v roce 1902.
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
 Kozlov
u Náměšti nad Oslavou
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina
Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.
 Kralice nad Oslavou
410.0 m. n.m.
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.
 Kralice nad Oslavou
470.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kralice nad Oslavou
Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.
 Kraví Hora
370.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kuroslepy
Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.
 kříž
420.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
 kříž nad hrobem pruských vojáků z války 1866
450.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Jednoduchý kamenný kříž s rameny ukončenými ve tvaru trojlistu byl vztyčen roku 1866 na místě posledního odpočinku 24 pruských vojáků, kteří v meziříčském lazaretu zemřeli na choleru a nebyli vyznáním katolíci. R. 2018 byl kříž restaurován a osazen na kamenný podstavec. Památkově chráněn od r. 1958.
 Křižanov
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.