Klasicistní jednolodní farní kostel vybudovaný r. 1808 na místě staršího kostela, zbořeného kolem roku 1807. Autorem oltářního obrazu svatého Petra a Pavla z roku 1884 byl Tomáš Mařík. Před kostelem kamenný kříž ze stejného roku. Kostel s křížem jsou památkově chráněny od r. 1958.
Kostel sv. Petra a Pavla snad již z konce 12. stol., pravděpodobněji však z prvé čtvrtiny 13. stol., první písemná zmínka z r. 1368. V 15. století přistavěn presbytář se sakristií. Dnešní podoba po úpravách v roce 1902.
Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
Po vybudovaném hradu Kozlov v r. 1310 zbyly jen nepatrné pozůstatky. Hrad náležel třebíčskému benediktinskému klášteru. Byl zničen v 2. pol. 15. století za válek česko-uherských. V roce 1490 se již uvádí jako pustý.
Typický lovecký letohrádek z 19. stol. nacházející se v kralické, především daňčí oboře, sloužící k odpočinku a krácení dlouhých chvílí tehdejší náměšťské šlechty.
Zříceniny tvrze Kralických z Kralic z pol. 14. st.. Ve 40. letech 16. st. byla přebudována na renesanční zámeček. R. 1572 jej koupil Jan st. ze Žerotína. V l. 1578-1620 se stal útočištěm slavné tiskárny a knihařské dílny. Za třicetileté války zanikl.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Kuroslepy
Zbytky hradu založeného r. 1360. Vlastníkem byl Ješek z Náchoda, prodán byl Šelmberkům. Vstup byl chráněn stavbou neznámé podoby s hláskou. Dochovány jsou obvodové hradby, příkop, prohlubeň po studni, 5 m torzo hlásky. R. 1494 byl uveden jako pustý.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Železný kříž na několikrát odstupňovaném kamenném podstavci. Vyznačen na mapě z roku 1825. Postavili jej Jan a Františka Všetečkovi z Vícenic ke cti a chvále boží. Stojí na kraji pole v půli cesty mezi Náměští a Vícenicemi.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Křižanov
Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Klementice
Žulový plochý kámen o rozměrech 90 x 50 cm má na čelní straně vytesán dvojitý kříž. Podle pověsti označuje místo, kde udupal rozzuřený býk řezníka či kde byl řezník zabit lupičem, který se chtěl zmocnit býka, kterého oběť vedla. R. 1997 byl kámen odcizen, byl ale později vrácen na původní místo..
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budišov
Žulový křížový kámen s reliéfem dvojramenného kříže s rozšířenou patou (klínovou nohou). Rozměry nadzemní části jsou 122 x 45 x 22 cm. Umístění kamene u kostela sv. Gotharda v Budišově není původní, stával u polní cesty z Rohů do Budišova. Na současné místo přenesen, aby se předešlo jeho zničení.
Křižanov
