Turistické cíle v okolí obce Třebíč

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních soch světců, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě.

Socha ze 2. poloviny 18. století, znázorňující jednoho z nejoblíbenějších českých světců, byla původně umístěna u dnes již neexistující cesty do Račic. Na dnešní místo byla přemístěna v roce 1977. Autorem skulptury je sochař Kaspar Ober.

Vápencová barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého sochaře vznikla kolem poloviny 18. stol. Světec znázorněn v tradičním oděvu a ikonografickém pojetí. Stojí na podstavci bohatě zdobeném reliéfy s florálními motivy. Na současné místo byla přenesena r. 2013. Památkově chráněná od r. 1958.

Vápencová barokní socha na žulovém podstavci z r. 1735 od F. A. Jelínka z Kosmonos, kterou hradil pekař Jakub Kolovrátek, svědek na sochařově svatbě. Zobrazuje sv. Josefa v nadživotní velikosti, s Ježíškem v náručí, doprovázeného dvojicí andílků sedících na podstavci. Památkově chráněná od r. 1958.

Socha ze 3. čtvrtiny 18. stol. od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na čtyřbokém podstavci, v dolní části rozšířeném. Oblečen je v poutnickém šatě, v ruce drží poutnickou hůl a na zádech mu visí poutnický klobouk. U nohou má psa s chlebem v mordě. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.