Turistické cíle v okolí obce Třebíč

Zaniklý hrad. Doba založení hradu neznámá, nezbytný archeologický výzkum. Hrad zanikl někdy v 15. stol. Zmiňován až r. 1579 při koupi Hynkem Brtnickým z Valdštejna již jako „pusté hradisko“. Pravděpodobně šlo o soukromé sídlo patřící k Radonínu či jiné nedaleké osadě.

Panský hospodářský areál vznikl na konci 16. století. V r. 1760 dvůr se sýpkou vyhořel. K výrazným úpravám dvora došlo ve 20. letech 19. století a mezi lety 1851-1852. Kolem r. 1863 upravena správní budova. Sýpka je kulturní památkou.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.

Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.

Dům vznikl spojením dvou gotických budov z poloviny 15. století, kdy zde sídlila správa valdštejnského panství. Ty byly upraveny v renesanci a sjednoceny v baroku. Dnes v objektu sídlí informační centrum. Ve dvoře jsou zazděny kamenné desky s hebrejskými nápisy, přenesené sem ze zbořené synagogy.

Tvrz byla postavena patrně poč. 15. stol., r. 1406 ji od markraběte Jošta koupil Jan Hovorka z Hartvíkovic. Tvrz držela řada majitelů, mj. i Pernštejnové. R. 1534 ji Smil Osovský z Doubravice renesančně přestavěl. Poté se majitelé často střídali, r. 1712 byla přestavěna do dnešní barokní podoby.

Starší tvrz v obci Valeč stála v místě dnešní fary. Nyní bez znatelných stop.

Památný javor na okraji lesa u Věstoňovic, severně od Třebíče.

Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.

Reliéfní pozůstatky hrádku, jehož vznik zřejmě souvisel s prvotním osazováním krajiny, tj. ještě před rokem 1373, kdy byla ves již součástí okareckého panství.

Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě vybudována v letech 1970-1978 jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Má nejvyšší hráz a největší hloubku vody v ČR. Přečerpávací elektrárna s nádrží Mohelno. Centrum významné rekreační oblasti se sezónní lodní dopravou.