Turistické cíle v okolí obce Bystřice pod Hostýnem

nebo vyberte

Bystřice pod Hostýnem

Zlínský kraj,  Kroměříž  (KM)
Nalezeno celkem 176 záznamů, 7 / 15 stran, vyhledáno za 0.17 sec
 kostel sv. Jana Nepomuckého
370.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Všemina
Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Všemině byl postaven v letech 1780-1784 zásluhou patrona lukovského panství Christiana Augusta, hraběte ze Seilern. Farní kostel stojí v centru obce a konají se v něm pravidelné bohoslužby.
 kostel sv. Jiljí
315.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Bystřice pod Hostýnem
Kostel sv. Jiljí vystavěn r. 1744 stavitelem Tomášem Sturmem st. V letech 1789 a 1833 poničen požáry. Po druhém požáru při jeho obnově vystavěna nová věž a tehdy získal svou dnešní podobu.
 kostel sv. Josefa
316.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Lukov
Empírový kostel z let 1810–13 je jednolodní obdélná stavba se segmentovitým kněžištěm a sakristií na severní straně lodi. Hlavní oltářní obraz představuje smrt svatého Josefa. Na obrubni kruchty plastika sv. Jiří, původem snad z kaple hradu Lukova.
 kostel sv. Kateřiny
263.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Zlínský kraj, Prusinovice
Původně gotický kostel, který byl v roce 1601 obnoven Arklebem z Víckova a přestavěn v letech 1866-67. V jižní zdi kostela jsou druhotně osazeny pozdně gotické a renesanční náhrobky rodu Prusinovských z Víckova.
 kostel sv. Kunhuty
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Kurovice
Kostel sv. Kunhuty byl postaven v 2. polovině 16. století v renesančním slohu na místě původního gotického kostela, jenž je prvně zmiňován v r. 1434. V r. 1798 došlo k menším barokním úpravám.
 kostel sv. Mikuláše
271.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Fryšták
Na gotických základech pocházejících ze 14. stol. pochází současný kostel přestavěný v 18.–19. stol. Západní část kostela s věží přistavěna v 19. stol.
 kostel sv. Petra a Pavla
271.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Barokní kostel postaven r. 1735 na místě středověkého kostela. Jednolodní stavba má v západním průčelí hranolovou věž, půlkruhový závěr je doplněn starou a novou (1840) sakristií. R. 1840 rekonstruován, poslední úpravy v prvním desetiletí 21. stol.
 kostel sv. Václava
191.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Hulín
Původní kostel románský z 13.st. Z té doby zachována dvě okna, západní část kostelní lodi postavená z pískovcových kvádrů a hlavně unikátní románský portál. V l. 1749–54 kostel přestavěn v barokním stylu a r.1862 kostelní věž zvýšena o zvonové patro.
 kostel sv. Vavřince
248.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Žeranovice
Na místě původní dřevěné kaple stál pozdější kostel. Ten po zásahu bleskem zbourán a v l. 1897–1900 vystavěn nový kostel v pseudorománském stylu. V průčelí věž zakončená osmibokým jehlanem.
 Kostelec u Holešova
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Zaniklá středověká tvrz, která zřejmě v Kostelci existovala již na přelomu 13. a 14. století, protože již v te době tam sídlili vladykové z Kostelce, z nichž se přímo uvádí Mikuláš z Kostelce. Dnes se na vyvýšenině, která po tvrzi zůstala, nachází ovocný sad.
 Kostelec u Holešova
330.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Zlínský kraj, Kostelec u Holešova
Původní klasicistní lovecký zámeček, později využívaný jen jako hájovna či myslivna. Vznik spadá do let 1764-1768, kdy byl poprvé zachycen na mapě prvního vojenského mapování v těchto létech. V současné době je v soukromých rukou a je pronajímán jako obytná budova.
 Křídlo
476.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Zlínský kraj
Hrad vybudován počátkem 14. stol. V r. 1365 byl majitelem Vlk z Dobrotic, po jeho smrti byl prodán Ctiboru z Cimburka, jeho rod držel hrad až do r. 1437. Koncem 70. let 15. stol. rozbořila hrad vojska uherského krále Matyáše, nebyl již obnoven.