Turistické cíle v okolí obce Velké Těšany

Renesanční dům, který sloužil jako biskupská účtárna. Konečná podoba ze 16. stol., v 17. stol. významná přestavba. Dům nese prvky renesance a baroka. Schodiště s portálem z roku 1678 od Giovanniho Pietra Tencally.

Barokní zámeček, dnes farní budova, v literatuře veden jako lovecký. Postavil ho počátkem 18. stol. Jan Jiří Walderode jako sídlo správce panství. Na jeho místě stávala tvrz z r. 1520, kterou postavil Jan z Čertorej jako náhradu tvrze v sousedství.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.

Kdy vznikla zdejší tvrz není známo, poprvé se připomíná až v r. 1638 za hofrychtáře moravského. V letech 1717-1720 ji nechal František Ferdinand Sak z Bohuňovic přebudovat na zámek. Později přestavěn. Koncem 19. stol. sloužil jako kanceláře a byty úředníků, od r. 1947 jako ústav sociální péče.

Dřevěná rozhledna byla postavena v listopadu roku 2011. Dosahuje celkové výšky 15 metrů, plošina je ve výši 12 metrů a čtyři podlaží jsou spojena 47 schody. Jméno získala po matce majitele zdejšího areálu. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17.3.2012 a je volně přístupná.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 17. stol. A. V. Kaschnitzem z Weinbergu. R. 1830 byla provedena přestavba Dubskými z Třebomyslic. Narodila se zde rakouská spisovatelka Marie Dubská. Dnes zámek slouží jako soc. ústav.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (16. stol.) nejprve na renesanční zámek poč. 17. stol. za Jáchyma Zoubka ze Zdětína. V pol. 17. stol. byl jezuity přestavěn barokně. Poté byl v majetku rodu Lamberků a Strachwitzů. R. 1948 byl zkonfiskován a sloužil jako domov důchodců. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Téměř zmizelé tvrziště, o němž je první zmínka z roku 1389, kdy ve Zdounkách sídlil Čeněk z Vartenberka, ale větší díl i s tvrzí vlastnil Ondřej z Pavlovic. K jejímu opuštění došlo patrně až kolem roku 1520, kdy se uvádí jako pustá. Dnes je na místě tvrziště hřbitov.

Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.

Raně barokní budova židovské radnice byla postavena v l. 1687–1688 podle plánů arch. G. P. Tencally. Od 18. stol. do r. 1860 byla v budově také židovská škola. Židovská komunita zanikla za 2. sv. války. Radnice od r. 1958 chráněnou památkou, v l. 1974–1980 opravena. Dnes sídlem různých firem.