Turistické cíle v okolí obce Třešť

Barokní pískovcovou sochu zhotovil sochař Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje Pannu Marii v životní velikosti se svatozáří, oděnou ve zřasený šat, stojící na zeměkouli obtočené hadem. Postava je umístěna na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní pískovcovou sochu zhotovil v první pol. 18. stol. Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje světce v životní velikosti s obvyklými atributy. Při rekonstrukci byla soše vrácena původní polychromie. Stojí na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní plastika z první poloviny 18. století znázorňuje svatého Jana Nepomuckého v obvyklé podobě a s obvyklými atributy. Stojí na mohutném podstavci, v dolní části vydutém a zdobeném rostlinnými (akantovými) motivy. Tvoří jednu z dominant prostoru před zámkem. Památkově chráněná je od roku 1958.

Památkově chráněná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem poloviny 18. století. Postava světce v životní velikosti je vytvořená z mušlového vápence. Světec má u pravé nohy andílka (putto) držící symbol mučednictví - palmovou ratolest. Socha je v seznamu kulturních památek od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Těžce poškozený reliéf opevněného sídla, patrně sloužící pro obranu a uložení vytěženého zlata v okolí.

Zaniklá tvrz, postavená patrně zač. 13. stol. R. 1226 je zmiňován jistý Stonař, po něm Albert ze Stonařova. R. 1389 tvrz v držení Jana ze Rzavého, poté časté střídání majitelů. R. 1480 při prodeji Jetřichovi z Prostiboře už není uváděna. R. 1531 zmíněna pustá tvrz a nová tvrz, která stávala jinde.