Turistické cíle v okolí obce Nová Říše

Obdélná barokní kaple, původně zasvěcená sv. Prokopovi, z roku 1767. Kaple má půlkruhový závěr, hranolová věžička je zakončena netypickou cibulovou bání. V roce 2007 byly v interiéru objeveny barokní fresky, odpovídající původnímu zasvěcení. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Kapli postavila v letech 1937-1939 firma Josef Podzimek, stavitel v Třešti podle projektu ing. Janáčka z Jihlavy. Dne 2. července 1939 kapli vysvětil p. děkan Simeon Zapletal z Telče. Před vchodem stojí památkově chráněný kříž z r. 1796.

Hranolová kaple z 19. století se znaky empirového tvarosloví. Postavena na obdélném půdorysu, bez oken. Vchod je ukončen obloukem a chráněn prosklenými dveřmi. Nad římsou má trojúhelníkové štíty s kovovým křížkem. Krytá je taškami. Interiér je sklenut valeně. Památkově chráněná od r. 1958.

Téměř čtvercová neoklasicistní kapie s trojbokým závěrem z r. 1886. Postavit ji dal opat A.P. Houber. Uvnitř je dřevěná mensa s klekátkem. Nad ní je kopie původního obrazu Křtu Páně. Stěny a strop interiéru jsou zdobeny iluzivní a figurální výmalbou. Opravena a znovu vysvěcena byla v roce 2012.

Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Původně poutní kaple sv. Magdaleny, uváděná v r. 1629. Ta byla radikálně přestavena, podle jiných pramenů zbourána, a na jejím místě byla 1768 postavena kaple nová. Již roku 1786 však byla zrušena a odsvěcena. Roku 1807 byla upravena na myslivnu. Často zde pobýval básník Otokar Březina.

Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.