Turistické cíle v okolí obce Nová Říše

Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.

Původně dvůr Jana z Veitmile, později jezuitský dispensář. Po zrušení řádu sídlo majitele průmyslového areálu, který zde vznikl. Od jeho likvidace sídlo různých institucí, dnes ve správě Národního památkového ústavu.

Původní tvrz ze 14.stol. v 2. pol.16. stol. přestavěna na zámek. Okolo roku 1830 zbourán a vystavěny dvě budovy klasicistního zámku. R.1890 v zámku zřízena obecní škola a od r.1950 v zámku lesnické učiliště, zdravotnické středisko a základní škola.

Zámek byl postaven v 18. stol. louckým klášterem a užíván jako letní sídlo. Po zrušení řádu se v r. 1789 stal součástí panství rodu Walisů. Na začátku 19. stol. byla budova zásadně upravena a dnes zde sídlí šlechtitelský a semenářský podnik.

Rozhledna Mařenka byla postavena na vrchu stejného jména r. 2012. Stavba z betonu, kamene, oceli a dřeva je vysoká 31 m, krytá vyhlídková plošina je ve výši 28 m. Je volně přístupná po modré značce od Dašovského mlýna u obce Štěměchy.

Barokní sloup zvaný Loreta postavený kolem roku 1725 na náměstí někdejšího Nového Města (Havlíčkovo náměstí) před novým zámkem.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Prvním dokladem o existenci mlýna je záznam z r. 1683, kdy zde umrzl mlynář Blažej Mašek. Od konce 19. století v majetku rodiny Malých. V r. 1952 provoz mlýna ukončen. Po r. 1989 mlýn navrácen potomkům posledního mlynáře.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Královské město r. 1227 založil Přemysl Otakar I. a dal jej opevnit hradbami. Ty jsou připomínány r. 1237. Měly dva pásy zdi z lomového kamene, příkop, 2 hlavní brány a několik branek. V 15. a 16. stol. byly doplněny o bašty. U Malé branky je zazděna pozdně gotická poloplastika zvaná Kamenná panna.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Pozůstatky tvrze, která existovala od 14. do závěru 15. století. Zachoval se zejména šíjový příkop a val, část tvrziště zanikla při stavbě železnice.