Turistické cíle v okolí obce Krakovany

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Z tvrze přestavěn roku 1772 Alžbětou de Quasco. Od r. 1856 majitel Jan Nepomuk, hrabě Harrach. V roce 1872 získal Josef Götzl. V roce 1945 přešel zámek do vlastnictví státu a v současnosti je v soukromém vlastnictví.

Nepatrné pozůstatky tvrzí, které stávaly ve dvou částech zaniklé obce Korce. Písemně jedna z tvrzí zmíněna r. 1415, kdy ji Aleš z Korec prodává Matěji Jásovi ze Studeňan a Alšovi z Černěvsi. Dnes pouze málo zřetelná tvrziště u Žehuňského rybníka.

Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.

Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.

Klasicistní kostel z let 1843–48 nahradil starší stavbu, která stála nejpozději od 14. století asi 400 m západně na dosud fungujícím hřbitově v Jezeřanech. Z ní pochází část vnitřního zařízení, ostatní z 19. století. Kostel byl upraven roku 1893, nedávno opraven.

Mohutná novorománská bazilika nahradila v letech 1905–08 v Gruntě původní gotický kostel (naposledy přestavěný 1815–18). Spolu se zdí přilehlého hřbitova a márnicí tvoří jednotný celek se secesními dozvuky.

Současný barokní kostel postaven na místě původního gotického r.1738. Kolem kostela hřbitov s ohradní zdí do níž je vsazeno devět mramorových figurálních náhrobníků z druhé pol. 16. a počátku 17. století.

Jednolodní kostel z l. 1716–18 na místě gotického kostela uváděného r. 1386 a zbořeného r. 1716. Věž přistavěna r. 1770. Kostel obnoven v r. 1870 a naposledy opraven r. 1998.