Turistické cíle v okolí obce Krakovany

Pramen unikátní Chudeřické kyselky byl navrtán r. 1974 v hloubce téměř 500 m. Minerálka se pyšní vysokou mineralizací s vysokým obsahem jódu. Protože nevytéká až na povrch, musí být čerpána čerpadlem ovládaným spínačem v altánku na zděných sloupcích u ohybu místní silnice.

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. Jsou jednopatrové s prolamovanými barokními štíty.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. V domě U zlatého lva byl původně pivovar a hostinec.

Funkcionalistická průmyslová stavba z let 1930–2 od J. Fragnera nahradila starší elektrárnu u nádraží. Přes téměř osmdesátiletý provoz dodnes v hlavních hmotách i řadě detailů zachovaný výjimečný architektonický komplex provozních i správních budov.

Zděná modlitebna z roku 1805, která nahradila roubenou modlitebnu z roku 1784. V roce 1840 byla prodloužena loď kostela. V roce 1960 byla zbourána polokruhovitá apsida. V interiéru je pozdně rokoková kazatelna z počátku 19. století.

Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické postavený roku 1896 podle projektu Č. Křičky nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na dnešní farské zahradě u cesty ke slavníkovskému hradišti.