Turistické cíle v okolí obce Rácov

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Rondokubistická stavba postavena stavitelem Skorkovským dle projektu J. Dufka v roce 1924. Stavbu financovalo Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí, založené na podporu českých rodin osídlujících německé vesnice v okolí Jihlavy. Za války přejmenována na Horácký dům.

Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.

Na vrchu Lísek stávalo středověké panské sídlo, tvrz či snad malý hrad. Naposledy je toto sídlo připomínáno těsně před třicetiletou válkou, v roce 1618. V 80. letech 20. století byly jeho pozůstatky, valy a příkopy kruhového tvaru, zlikvidovány. Dnes zde již nejsou žádné terénní náznaky.

Sloup postavený v letech 1716–20 jako poděkování za konec poslední morové epidemie v českých zemích roku 1714. Autorem byl David Lipart z Brtnice, prostředky na stavbu pocházely z odkazu telčské měšťanky Zuzany Hodové. V sousedství dvě kašny.

Opevnění Telče vzniklo po vysazení města v polovině 14. století v návaznosti na hrad. Významné úpravy na přelomu 16. a 17. století, od poloviny 18. století postupně zanikalo. Dochovány části obou bran a dlouhé úseky zdí s obrannými prvky.

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.

Barokní sloup z l. 1689–92 od Agostina Brascha, se sochařskou výzdobou Antonio Laghiho. Sloup se sochou Imaculaty na vrcholu obklopují plastiky sv. Josefa, sv. Jakuba Většího, sv. Šebestiána a sv. Františka Xaverského.

Dva původně středověké domy č. 57 a 58, propojené při přestavbě pro muzejní účely. Domy prošly renesanční přestavbou, upravovány byly v baroku i v době klasicistní. Zachovaly se renesanční klenby, nástěnné a nástropní malby z 17. stol., arkádové ochozy a vysoká síň. Na nádvoří je malé lapidárium.

Návesní kaple z 18. či začátku 19. století. Má čtvercový půdorys, vstup je pravoúhlý a malá okénka v bočních stěnách jsou zaklenuta do půlkruhu. Uvnitř je kaple plochostropá. Kaple má stanovou šindelovou střechu se zvoničkou. Tato drobná sakrální lidová stavba je památkově chráněna od roku 1958.