Turistické cíle v okolí obce Rácov

Kostel vznikl po vysazení města Telče po pol. 14. stol. Poškozen za husitských a následných válek, přestavba 1443–58. Úpravy pro jesuity (po 1651) většinou zanikly při puristické obnově 1892. Součástí areálu chodba křížové cesty a vzdálené děkanství.

Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.

Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.

Původní jihlavský farní kostel z posledního desetiletí 12. století, pod patronátem řádu německých rytířů. Uváděn roku 1243. Pozdně goticky upraven na konci 15. stol., renesančně na počátku 17. stol. a barokně po poškození za třicetileté války.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Barokní poutní kostel z let 1726–28 na návrší nad dnešní silnicí I/23 mezi Telčí a Krahulčím. Údajně první svatyně oficiálně zasvěcená novopečenému světci v českých zemích. Snad zde měl vyrůst i františkánský klášter.

Klasicistní kostel byl postaven původně v gotickém stylu před r. 1398. R. 1748 byl zničen velkým požárem. V l. 1806-1807 byl přestavěn v klasicistním stylu (arch. Johann Zessl). Kolem kostela a zaniklého hřbitova je původní gotické opevnění. Po přestavbě je kostel netradičně orientován na sever.

Trojlodní empírová stavba s presbytářem uvnitř půkruhově a vně kostela polygonálně uzavřeným. Zmiňována je již v roce 1376, kdy byla součástí Olomoucké diecéze. Kostel v letech 1823 a 1835 zachvátil požár. V současné podobě je datován z l. 1843–1849.

Neorientovaný filiální kostel sv. Josefa nechal kolem r. 1740 postavit Jan Vratislav z Mitrovic na počest svého povýšení do hraběcího stavu. Jeho architektem je údajně Kilián Ignác Dientzenhofer, autorství není doloženo. Má oválnou loď, stěny jsou tvarovány pomocí konvexních a konkávních zalomení.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.

Filiální kostel sv. Kateřiny Sienské, původně luteránský, založen v 16. stol. V 18. století přestavěn presbytář. Na zdi kostela dva pozdně renesanční náhrobky – J. V. Vencelíka z Vrchovišt z roku 1606 a druhý neznámého rytíře s erbem polovičního lva.

Kostel byl postaven na místě pův. dřevěného kostela v 1. pol. 13. stol. Nejstarší části kostela pocházejí z r. 1250. V l. 1803-05 byl kostel výrazně přestavěn dle návrhu Johanna Zeissla. R. 1824 byla dostavěna zvonice. R. 1898 byla při přestavbě přenesena zvonicová věž nad západní průčelí kostela.