Turistické cíle v okolí obce Rácov

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Barokní pískovcová kašna na místě středověké kašny, vytvořená r. 1789, sochařem Janem Václavem Prchalem. Centrální plastika představující antického boha Poseidona/Neptuna byla osazena r. 1797. Kolem je pás dlažby z 19. století.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

Původně dva renesanční domy na gotických parcelách, upravené v pol. 18. století. Ve 20. letech 20. století stavebně propojeny a v 60. letech 20. stol. upraveny pro potřeb galerie. V severním domě z r. 1566 se dochovala řada renesančních prvků, např. schodišťová síň s malovaným stropem a arkádami.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dvůr Palupín a vesnice jsou písemně zaznamenané od roku 1358. Prokázat přesný věk hradu není možné, jelikož se ještě starší písemné doklady nezachovaly. Dnes v soukromém vlastnictví.

Renesanční památník, dílo kameníka Štěpána Tettelmayera z roku 1565, stojí v místech, kde dne 30. ledna 1527 překročil hranice českého království král Ferdinand I. Ten zde přísahal zachovávat svobody a výsady celé země a všech stavů.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.