Turistické cíle v okolí obce Kyjov

Kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje je ojedinělá puristická stavba postavená v letech 1927-1928 podle projektu architekta Antonína Mendla. Zvonice stojí oddělena od samotné jednolodní stavby kostela. Areál kostela je od roku 2000 chráněn jako kulturní památka.

Raně barokní kostel z let 1754-1758 postaven na základech gotického kostela z 2. poloviny 13. století. Jednolodní kostel na podélném půdorysu, zakončený půlkruhovým presbytářem a v průčelí s hranolovou věží. Před průčelím kostela dva kříže. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Na místě původního kostela vystavěn nový barokní kostel v l. 1729–1731. Z původního raně barokního kostela zachovány zbytky zdí a věž, která ale byla ranně barokně přestavěna. Ve věži zvon, ulitý r.1558.

V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.

Raně gotický kostel v burgundsko-cisterciáckém slohu z r. 1240. Přestavby v 16. a 17. stol. barokní v r. 1734. Vitráže z roku 1935. Pieta nad Božím hrobem z roku 1943. Za kostelem křížová cesta z let 2003–4 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista.

Koryčanský kostel prvně vzpomínaný v r. 1350 byl v l. 1636–1697 barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V r. 1898 byla věž poškozena bleskem, po němž dostala nové zakončení. V interiéru je gotická socha Koryčanské Madony. Nejstarší kostelní zvon je z r. 1638.

Původně barokní kaple z let 1730-1731 s pozdějšími přestavbami na kostel ve 20. století. Jednolodní kostel s přistavěným čtyřbokým presbytářem a sakristií. Přilehlý park se sousoším Svaté rodiny, výklenkovou kaplí a náhrobkem pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitze. Památkově chráněno.

Kostel postaven v l.1697–1703 a po požáru obnoven r.1890. Kostel obehnán zdí osazenou barokními sochami svatých. Tato zeď patří mezi ojedinělé stavby a je zařazena mezi kulturní památky I. kategorie.

Barokní, pův. přízemní zámek vzniklý r. 1719 přestavbou ren. tvrze Mikulášem Görtzem. V l. 1764–1766 rozšířen o patro Janem Jiřím z Mühlendorfu. Koncem 19. stol. ho získává rod Pillersdorfů až do konfiskace r. 1945. V letech, kdy zámek sloužil JZD, upraven vjezd pro traktory. Dnes soukromý majetek.

Přírodní památka Kozel je pískovcový útvar o výšce 22 m, který je zajímavě narušen zvětráváním, pro svou členitost hojně navštěvován horolezci. Místo je volně a dobře přístupné v kteroukoliv roční dobu. Od r. 1967 přírodní rezervace.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.