Turistické cíle v okolí obce Kyjov

Hrad poprvé zmíněn v predikátu Alberta a Bohuše roku 1322. Ve 2. pol. 15. století spory o vlastnictví hradu, po dobytí r. 1468 opraven. Za Zastřizlů postavena před r. 1538 tvrz ve městě a hrad opuštěn. Dochovány rozsáhlé terénní zbytky, valy a příkopy.

Památník stojí na náměstí v parčíku u kostela sv. Vavřince. Odhalen r. 1928. Kamenná mohyla se sochou a s deskou z hnědého mramoru se jmény obětí 1. světové války a nápisovou deskou; druhá deska z černého mramoru se jmény obětí 2. světové války; samostatně umístěná na soklu před jeho průčelím.

Vinné sklepy Plže jsou ojedinělým celkem původních vinných sklípků. Tradice místního vinařství sahá hluboko do historie, sklepy byly postaveny v 18. a 19. stol. Sklepy jsou zahloubené ve břehu a mají klenutá barokní průčelí. Areál 63 sklepů byl r. 1983 prohlášen státní památkovou rezervací.

Pozdně klasicistní výklenková zděná kaple malých rozměrů na obdélném půdorysu v areálu zámeckého objektu. Z 2. poloviny 18. století, zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Doklad komponování zámeckého parku za majitele hraběte Františka Antonína Magnise. Památkově chráněná.

Mlýn je zmiňován již roku 1543. Původně vodní mlýn, poté přebudován na parní a v prvé třetině 20. století na elektrický pohon. V interiéru se kompletně dochovalo technologické zařízení ze 30. let 20. století. Ke svému původnímu účelu mlýn sloužil až do roku 1975, dnes je zde expozice mlynářství.

Renesanční radnice podle návrhu neznámého italského stavitele na Masarykově náměstí postavena na starších gotických základech v letech 1561-1562; rekonstrukce r. 1971 a dostavba zadního traktu r. 2001. Stavba na obdélném půdoryse s dostavěným druhým patrem, s mohutnou hranolovou věží s portálem.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Obec vznikla - pravděpodobně i s tvrzi - v roce 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v roce 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí v roce 1375.

Zámek byl založen augustiniánským řádem sv. Tomáše v roce 1742 a byl využíván jako letní sídlo. Nějakou dobu zde žil i Johann Gregor Mendel, jeden ze zakladatelů genetiky, který se v roce 1843 stal mnichem řádu svatého Augustina.

Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.