Turistické cíle v okolí obce Kyjov

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Pozdně barokní stavba fary s branou z 2. poloviny 18. století. Hlavní obytná budova s dvěma křídly hospodářských budov. Pozdější přestavby, údajně v roce 1870. Památkově chráněná.

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Hodnotný pozdně barokní kamenný kříž ve Strážnici u Skalické brány. Sochařská práce datovaná do roku 1769. Památkově chráněný.