Turistické cíle v okolí obce Domanín

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.

Při říčce Salašce na Velehradě měly stávat dvě tvrze. Po Horním Hrádku se dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zevrubně zkoumána v r. 1940, kdy se potvrdil středověký původ. Význam opevnění však není zcela jasný a čeká stále na řádný archeologický průzkum.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Kamenný kříž ke Cti a chvále Boží, darovaný soukromými osobami. Stojí ve Strážnici vedle kaple sv. Rocha a jeho vybudování pochází z roku 1919. Kvalitní sochařská práce.