Turistické cíle v okolí obce Louka

Trojlodní barokní kostel byl postaven z podnětu hraběte Maxmiliána Oldřicha z Kounic podle plánů Domenica Martinelliho v l. 1717-1733. Základní kámen byl položen 12.6.1717 a 25.10.1733 byl chrám vysvěcen. Od dokončení slouží jako farní. V l. 1879-1881 byla přistavěna věž podle plánů Gustava Meretty.

Kostel Panny Marie je ze 13. st., původně byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Dnešní podoba je z pol. 18. st. Na vnějších zdech jsou fragmenty románsko-gotických prvků.. V areálu kostela jsou barokní sochy sv. Floriána a sv. Vendelína (práce z poloviny 18. st.) a pamětní kříž, kamenická práce z roku 1828.

Novostavba kostela pochází z roku 1999. Vystavěn ve tvaru lilie, kostelní věž se zvonicí má půdorys kapky rosy a nebo také tvar slzy. Klenba kostela je železobetonová skořepina. Dvoumanuálové varhany jsou původem jsou ze Švýcarska.

V r. 1590 byla dokončena stavba renesančního, původně evangelického kostela. V době rekatolizace se kostel stal římskokatolickým. V r. 1713 byla stavba barokně upravena. V letech 1757-1760 byl kostel obnoven po ničivém požáru.

Současný barokní římskokatolický farní kostel sv. Andělů strážných byl postaven v letech 1741-1752. Dne 3. listopadu 1752 kostel požehnal Josef Schpluchovský. V r. 1947 byly pořízeny 3 nové zvony. Dne 5. listopadu 1993 byl chrám slavnostně konsekrován Mons. Janem Graubnerem.

Římskokatolický farní kostel v historizujícím stylu byl na návsi postaven v letech 1909–1911. Vysvěcen byl v r. 1923 na svátek sv Anny. Farnost spravována excurrendo.

Kostel sv. Bartoloměje je barokní stavba z 1.pol. 18. století. Vysvěcen v r. 1741. Vedle hlavního vchodu jsou umístěny sochy sv. Františka z Pauly a sv. Jana Nepomuckého, které nechal ve Vídni zhotovit v r. 1821 F.K. Chorinský a daroval je měšťanům. Původně byly umístěny na kamenném mostě ve Veselí.

Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Původně gotický kostel z 15. století založil Jiří z Kravař. Za Žerotínů (po roce 1500) sloužil kostel bratrské církvi. Od r. 1629 sloužil kostel katolické církvi. V l. 1625, 1704 a 1718 vyhořel. a 1720-25 byl přestavěn barokně. Roku 1785 byl zrušen hřbitov kolem kostela.

Barokní kostel vznikl r. 1717 přístavbou k věži pův. kostela, postaveného pravděp. v 11. – 12. stol. / zmiňovaného r. 1346. V 17. stol. byl pův. kostel až na gotickou věž stržen a r. 1717 přistavěn nový. V 50. l. 20. stol. provedena nadstavba věže. R. 2011 rekonstrukce. Malířská výzdoba od J. Úprky.

Kunovický kostel se poprvé vzpomíná v r. 1235. V r. 1517 byl Janem z Kunovic na jeho místě vystavěn nový chrám, jenž byl v. l. 1759–1761 za faráře J. N. Merttena barokně upraven a rozšířen. V r. 1991 vysvěceny dva nové zvony.