Turistické cíle v okolí obce Žarošice

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.

Novodobá křížová cesta mezi vinicemi nad Starovičkami byla vybudována v listopadu 2025 jako vzpomínka na rodáka Václava Drbolu, který byl roku 1951 popraven po zinscenovaném politickém procesu v rámci komunistického tažení proti církvi.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.

Možné místo tvrze v Milonicích, není však potvrzeno archeologickým výzkumem

Zámek, zřízený snad po r. 1709 v místě starší správní budovy dvora, nahradil zaniklou středověkou tvrz. Po r. 1780 za Lichtenštejnů ztrácí sídelní funkci. V letech 1922-1925 přechází do soukromých rukou. Zámek je výrazná patrová budova s polovalbovou střechou a pozůstatkem kaple v patře.

Původně vodní tvrz, přestavěná na renesanční opevněný zámek. Poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Po požáru v r. 1705 zásadně barokně přestavěn a byl zde zřízen park ve francouzském stylu.

Mohyla míru byla vybudována v r. 1912 jako memento všem válkám, později byla přistavěná budova muzea. Jde o 1. mírový památník v Evropě, postavený dle návrhu Josefa Fanty. Návrší, na kterém mohyla stojí, 324 m.n.m., je nejvyšším bodem v krajině. Vedle mohyly je pomník brigádě gen. majora Jirčíka.