Turistické cíle v okolí obce Žarošice

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Na místě původního kostela vystavěn nový barokní kostel v l. 1729–1731. Z původního raně barokního kostela zachovány zbytky zdí a věž, která ale byla ranně barokně přestavěna. Ve věži zvon, ulitý r.1558.

V r. 1327 se vzpomíná zdejší kostel a farář Petr. Během třicetileté války farnost zanikla. Roku 1793 byl na místě staršího chrámu postaven nový farní kostel a o první adventní neděli r. 1794 vysvěcen. U kostela je hřbitov a budova fary.

Kostel vznikl přestavbou původní románské kaple, postavené před r. 1222. R. 1378 byla kaple rozšířena v gotickém stavebním slohu. R. 1872 byl hřbitov u kostela zrušen a byl parkově upraven. Přibližně r. 1874 byla přistavěna sakristie. V interiéru je oltář s obrazem od F. Lichta z r. 1802.

Kostel sv. Vavřince pochází z r. 1655 a stojí na místě starší stavby. Vybudován byl zábrdovickým klášterem, pravděpodobně na podnět šlechtice Lva z Klobouk. Uvnitř např. dvojdílný oltář z pol. 18. stol., původně z kostela v Litenčicích.

Koryčanský kostel prvně vzpomínaný v r. 1350 byl v l. 1636–1697 barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V r. 1898 byla věž poškozena bleskem, po němž dostala nové zakončení. V interiéru je gotická socha Koryčanské Madony. Nejstarší kostelní zvon je z r. 1638.

Původně barokní kaple z let 1730-1731 s pozdějšími přestavbami na kostel ve 20. století. Jednolodní kostel s přistavěným čtyřbokým presbytářem a sakristií. Přilehlý park se sousoším Svaté rodiny, výklenkovou kaplí a náhrobkem pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitze. Památkově chráněno.

Kostel postaven v l.1697–1703 a po požáru obnoven r.1890. Kostel obehnán zdí osazenou barokními sochami svatých. Tato zeď patří mezi ojedinělé stavby a je zařazena mezi kulturní památky I. kategorie.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Barokní, pův. přízemní zámek vzniklý r. 1719 přestavbou ren. tvrze Mikulášem Görtzem. V l. 1764–1766 rozšířen o patro Janem Jiřím z Mühlendorfu. Koncem 19. stol. ho získává rod Pillersdorfů až do konfiskace r. 1945. V letech, kdy zámek sloužil JZD, upraven vjezd pro traktory. Dnes soukromý majetek.

Dřevěná rozhledna vysoká 15 m, postavená v roce 2006. Čtyři vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.