Turistické cíle v okolí obce Archlebov

Původně gotická tvrz, poprvé výslovně připomínaná r. 1447. Její počátky můžeme pravděpodobně klást do 1. pol. 14. století, neboť v r. 1349 se Archlebov již nazýval městečkem. Roku 1460 je připomínáno již jen tvrziště; tvrz stávala v místech dnešního kostela sv. Šebestiána a Rocha. Zcela zanikla.

Zaniklý hrad postavený v roce 1408 pány z Holštejna místo nedaleké původní tvrze. Poslední zprávy z roku 1446 kdy jej jeho dosavadní majitel Vok z Holštejna prodal Jindřichu Mirkovi z Chlumu.

Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.

Zchátralá dvoukřídlá tvrz. Kamenná hranolová věž nahradila zaniklou stavbu během hus. válek. Během gotiky a renesance se rozrostla v dvoukřídlou stavbu s hradbou uzavřeným nádvořím. Od r. 1627 patřila Lichtenštejnům, později užívána jako sýpka.

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka z poloviny 18. století. Sloup Nejsvětější Trojice osazený na zděnou kruhovou základnu ukončenou kamennými bloky. Památkově chráněná.

Reliéf tvrziště ze 14.století stojící na místě pravěké lokality kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové, nad severní části obce.

Čtyřkřídlý renesanční zámek vystavěný v roce 1567 po vzoru italských renesančních paláců. Vyjímečná štuková a fresková výzdoba. Zachován v čisté renesanční podobě (nedotčený pozdějšími stavebními zásahy.)

Po hrádku, který byl založen ve 2. pol. 13. st., jsou viditelné reliéfní zbytky, z příkopů se zachovala SZ část s náznakem valu.

Nově postavená replika větrného mlýna, který je využíván jako rozhledna. Uvnitř je malé muzeum jihomoravské vesnice. Stavba je základem budoucího skanzenu vesnice budovaného soukromou osobou. Mlýn byl zpřístupněn 1.5.2004.

Chrám Spasitele byl postaven v roce 1957. Slouží církvi československé husitské. Přístupný při bohoslužbách a v adventním a postním čase.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.