Turistické cíle v okolí obce Archlebov

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.

Již ve 13. stol zde stál gotický kostelík se špitálem Řádu německých rytířů. Za husitských válek špitál zanikl, ale brzy byl obnoven. V r. 1677 byla kaple přestavěna. Současnou podobu získala v r. 1743. V r. 1795 přistavěna hrobka Kouniců. Před hřbitovní bránou je železný kříž z 19. stol.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.

Kaple vystavěna jako zámecká kaple v barokním stylu v letech 1751–1753 přímo proti zámku. Několikrát renovována. Naposledy byla celá opravena v roce 1998.

Novogotická kaple v krajině na konci cesty českých panovníků z 2. pol. 19. století; ve vrcholu štítu v průčelí L.P. 1882. Zděná omítaná stavba na čtvercovém půdoryse s půlkruhovým závěrem; krytá sedlovou, v závěru půlkuželovou střechou. Hladká fasáda s nárožními pilastry a soklem z režných cihel.

Římskokatolická poutní kaple Panny Marie Sedmibolestné byla postavena v letech 1867-1877. K vysvěcení došlo 17.9.1877. Dnes je kulturní památkou.

Nad zázračným pramenem měla již od nepaměti stát kaplička se sochou P. Marie. Současná kaple byla postavena na místě původní stavby v polovině 19. století. V r. 2021 byla kaplička opravena a vznikla nová studánka podle návrhu Milivoje Husáka.

Čtvercová zděná kaple stojící na křižovatce cest u železničního přejezdu. Byla postavena zdejším občanem Jiřím Pospíšilem na místě bývalé holírny. Při úpravě křižovatky byla rozebrána a vystavěna nová v současné podobě - v roce 1967.