Turistické cíle v okolí obce Josefov

Dřevěná rozhledna pův. vysoká 15 m z r. 2006, pro zchátralost r. 2025 snížena o 2 patra na 10,5 m. Nyní dvě vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.

Zámeček Lány byl postaven v letech 1810-1812 podle plánů Josefa Hardtmutha. Jedná se o jednopatrovou empírovou budovu obdélníkového tvaru. Na jižní straně je půlkruhový otevřený pavilon s pilíři.

Zámek nechal vybudovat ve 2. polovině 80. let 19. století kníže Jan II. z Lichtenštejna. V rámci I. pozemkové reformy přešel zámek v polovině 20. let 20. století do státní správy a po konfiskaci majetku Lichtenštejnů v roce 1945 definitivně do majetku státu. Dnes ho vlastní podnik Lesy ČR.

Zámecký areál na seznamu UNESCO. Gotická tvrz byla po r. 1632 přestavěna Liechtensteiny na rozsáhlý barokní zámecký areál. Další barokní přestavby před r. 1698 a před r. 1730, empírové po r. 1812. Po r. 1846 přestavěn v novogoticky do dnešní podoby.

Kaple vznikla někdy na přelomu 13. - 14. stol. jako raně gotický kostelík, který byl postaven na místě ještě starší stavby. V 16. stol. stavba sloužila jako pravoslavný chrám. V 17. stol. zde byl pohřben Peter Bakič. Dnešní barokní vzhled stavba získala v 18. stol.

Zámeček postavený v letech 1805 - 1806 podle návrhu Josefa Hardmutha. Patrový objekt opatřený lodžií ohraničenou šesti toskánskými sloupy sloužící jako hájovna, umožňoval z lodžie sledování honu.

Manufakturu založil v r. 1755 František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, v místě starších keramických dílen ze 17. stol. Vyráběla se zde tzv. holíčská fajáns. V r. 1827 byla výroba ukončena a od r. 1836 komplex sloužil jako kasíno, tančírna, divadlo a byty zaměstnanců císařského majetku.

Technická stavba z konce 18. století postavená ve stylu Maurské vodárny, zapadá do koncepce lednicko-valtického areálu, kterého je nedílnou součástí. Objekt sloužil jako technické zázemí zámku a parku, nyní je technickou památkou.

Megality nejistého původu a stáří nalezené při vykopávkách v r. 1988 v místě výstavby sídliště. Podle některých odborníků se mělo jednat o pravěkou kruhovou svatyni, ale podle jiných jde o bezcenné kameny. V r. 1996 byla část megalitů zachráněna před zničením a přemístěna k budově manufaktury.

Tvrziště vzniklé v 15. století na místě velkomoravského kostela v poloze „Kostelisko“. Robusní rotunda byla použita jako věž nové tvrze. Při nepokojích po smrti českého krále Albrechta I. v r. 1439 zde došlo dle četných nálezů šipek k intenzivním bojům.

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.