Turistické cíle v okolí obce Josefov

Rozhledna Slunečná byla postavena 8. 5. 2009 podle projektu Ing. Martina Nováka a Ing. Antonína Olšiny. Celková výška rozhledny je 18,6 m a vyhlídková plošina je v 15 m. Konstrukce rozhledny je ze dřeva a oceli.

Smírčí kámen připomíná vpád Bočkajovců - Tatarů. Upomínka na zabití šardického občana Buriána, syna Jana Macháče v roce 1605. Datovaná historická památka - památkově chráněná.

Kvalitní datovaná barokní pískovcová socha u ohradní zdi mezi kostelem sv. Kunhuty a farou. Osazena v roce 1762. Památkově chráněná.

Hodnotná datovaná barokní pískovcová socha na prostranství před kostelem sv. Kunhuty. Osazena v roce 1725. Památkově chráněná.

Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.

V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.

Tvrziště elipsovitého tvaru u Staré Břeclavi, lokalním názvem známé jako Štymberk. Archeologickými sondami byly nalezeny střepy z 15.–16. století.

Větrný mlýn postavil r. 1870 Ignác Laštůvka z Mutěnic, dále se majitelé často střídali. R. 1890 mlýn převrhla vichřice. Poslední majitel Jan Minařík zde mlel do r. 1949. Ač byl mlýn r. 1969 opraven, v dalších letech velmi zchátral. R. 1999 byl zakoupen obcí Starý Poddvorov a r. 2003 zrekonstruován.

Unikátní dřevěná spirálová rozhledna nad vinicemi u obce Kobylí, přístupná i vozíčkářům. Dílo arch. J. Rolečka a J. Vojtěška. Otevřena r. 2018.

Suchořádská Zmola je hlavní vinařská sklepní ulička v obci Kobylí, kde se pořádají zdejší kulturní akce. V dolní části se nachází starodávný lis, zrekonstruovaný v roce 2012.

Historie Templářských sklepů je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů kteří přišli do Čejkovic ve 30. letech 13. století. Společně se stavbou templářské tvrze začala i výstavba rozsáhlých vinných sklepů.

Zaniklá tvrz. Byla vybudována pravděpodobně Mutinou, jenž se r. 1270 psal po Tvrdonicích. Po něm byl od r. 1287 majitelem jeho syn Drahoslav. Do r. 1387 se v písemných pramenech neobjevuje, poté je zmiňována již jen jako součást týneckého panství a byla patrně pustá. Časem zanikla úplně.