Turistické cíle v okolí obce Čejč

Kostel postaven v l.1697–1703 a po požáru obnoven r.1890. Kostel obehnán zdí osazenou barokními sochami svatých. Tato zeď patří mezi ojedinělé stavby a je zařazena mezi kulturní památky I. kategorie.

Barokní, pův. přízemní zámek vzniklý r. 1719 přestavbou ren. tvrze Mikulášem Görtzem. V l. 1764–1766 rozšířen o patro Janem Jiřím z Mühlendorfu. Koncem 19. stol. ho získává rod Pillersdorfů až do konfiskace r. 1945. V letech, kdy zámek sloužil JZD, upraven vjezd pro traktory. Dnes soukromý majetek.

Dřevěná rozhledna vysoká 15 m, postavená v roce 2006. Čtyři vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

Dřevěný kříž z roku 1899 - cenná práce řezbáře Františka Vymyslického z Dolních Bojanovic. Umístěn před farou u kostela sv. Kunhuty. Památkově chráněný.

Kamenný klasicistní kříž datovaný do roku 1783 na prostranství před kostelem sv. Kunhuty. Hodnotná kamenická práce pořízená při obnově zmíněného kostela. Památkově chráněný.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Ocelodřevěná rozhledna na Přítlucké hoře vznikla z iniciativy tří okolních obcí na jaře r. 2012. Je volně přístupná, vysoká 27,6 metru a má vyhlídkovou plošinu ve výši 21 metrů. Pojmenování Maják získala podle skutečného majáku, který tu byl vybudován za 1. republiky pro potřeby leteckého provozu.

Manufakturu založil v r. 1755 František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie, v místě starších keramických dílen ze 17. stol. Vyráběla se zde tzv. holíčská fajáns. V r. 1827 byla výroba ukončena a od r. 1836 komplex sloužil jako kasíno, tančírna, divadlo a byty zaměstnanců císařského majetku.

Sloup post. před r. 1630 jako poděkování městu za zachování věrnosti císaři za stav. povstání. Po r. 1980 z ideologických důvodů přenesen ke kapli sv. Josefa, r. 1990 vrácen zpět. Na toskánském sloupu socha Immaculaty obklopena obláčky s andělíčky.