Turistické cíle v okolí obce Ratíškovice

Terénními úpravami v roce 1988 zcela zaniklé tvrziště v poloze Hulínův kopec, jenž dostal název podle rodiny Hulínů, která před asi čtyřmi generacemi v místě bydlela. Bývalé tvrziště se nachází v těsném sousedství kostela sv. Alžběty Durynské (100 m západně od něj) v místě domu č. p. 9.

Zcela zaniklý zámek, který nechal jako součást dvora postavit v roce 1660 tehdejší majitel bzeneckého panství Jiří Kryštof Pruskovský z Pruskova. V roce 1925 za hraběte Antonína Magnisova byl dvůr rozparcelován a zámeček připadl obci Vracov. V letech 1969 - 1970 byl zámek kvůli jeho zdevastovaném stavu zbořen.

Objekt pivovaru a jeho areál tvoří exponovanou dominantu vstupního prostoru skanzenu. Je z roku 1612 s renesančním jádrem, přestavěn barokně. Mohutný obdélný přízemní nepodsklepený objekt se zděnými štíty s okenními otvory. Areál objektu je ohrazen ohradní zdí se vstupní bránou. Památkově chráněn.

Kaple v parčíku západně od kostela sv. Vendelína nedaleko sousoší Svaté rodiny. Datována ve štuku provedeným letopočtem 1927. Zděná hranolová stavba, v průčelí s nikou - nad ní letopočet - v ní socha Ježíše Krista. Krytá oplechovanou valbovou stříškou s křížkem s paprsky.

Obdélná zděná kaple z 1. poloviny 20. století. V průčelí mohutný výklenek, krytý zdobnou železnou mříží s motivem kříže. V nice socha Ježíše Krista v podživotní velikosti. Průčelí a částečně i boční strany zdobeny svéráznou malbou lidovými květinovými dekory.

Výklenková kaple stojící na rozcestí u železniční stanice. Pochází z 2. poloviny 19. století. Zasvěcena sv. Rochovi, který je uctíván jako patron proti moru; jeho obraz je v průčelní nice.

Ve vsi stával dvůr s tvrzí prvně uváděnou v r. 1557 za Zikmunda ze Zástřizl. V letech 1650-1658 za Jiřího Stanislava Pešety z Moravan byla přestavěna na barokní zámek, který v r. 1694 vyhořel. Později, značně upraven, sloužil potřebám zemědělského družstva, jemuž slouží dodnes.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Zřejmě koncem 14. stol. byla v Žeravicích založena tvrz, která je poprvé zmiňována v r. 1412. Někdy před r. 1543 byla přestavěna na renesanční zámek, který kolem r. 1800 sloužil jako ženská nemocnice, poté jako panská sýpka. Od r. 1933 v majetku obce, později začal sloužit jako škola.

Hřbitov byl založen v roce 1784, je nepřístupný, obklopený soukromými zahradami. Nachází se v těsné blízkosti chrámu sv. Andělů.

Středověký židovský hřbitov s více než 1000 náhrobků (nejstarší z 18. st.) převážně barokních a klasicistních. U vstupu obřadní síň (cca 1900), dále památník obětem holokaustu.

Rozsáhlý židovský hřbitov, založený v polovině 17. století na pozemcích, které Židům věnoval hrabě Magnis. V 18. stol. na něj byly přeneseny náhrobky ze zaniklého starého hřbitova. Na ploše 5093 m2 se dochovalo cca 1500 náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl v padesátých letech 20. století.