Turistické cíle v okolí obce Ratíškovice

nebo vyberte

Ratíškovice

Jihomoravský kraj,  Hodonín  (HO)
Nalezeno celkem 153 záznamů, 8 / 13 stran, vyhledáno za 0.33 sec
 Meandry Moravy
voda, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Meandry Moravy jsou poslední neregulovaný úsek řeky Moravy na dolním toku, který začíná pod Vnorovským jezem. Nachází se v oblasti přírodním parku Strážnické Pomoraví vyhlášeného v roce 1993.
 megalitické kameny
185.0 m. n.m.
Holíčske Stonehenge, Holíč
ostatní - megalit, menhir, zřícenina, volně přístupno, Slovensko, Trnavský
Megality nejistého původu a stáří nalezené při vykopávkách v r. 1988 v místě výstavby sídliště. Podle některých odborníků se mělo jednat o pravěkou kruhovou svatyni, ale podle jiných jde o bezcenné kameny. V r. 1996 byla část megalitů zachráněna před zničením a přemístěna k budově manufaktury.
 městské opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Strážnice
Z rozsáhlého opevnění města Strážnice a přilehlého hradu zbyly mohutné válcové dvoupatrové bašty dvou hlavních městských bran. Zchátralé zbytky opevnění města byly zbořeny v průběhu 19. století.
 městské opevnění
Skalica
ostatní - brána, opevnění, zřícenina, volně přístupno, Slovensko, Trnavský
Krátké dochované úseky hradeb obklopující město Skalica pocházející ze 14. století. Ohrazení zřejmě částečně zahrnulo do svého obvodu i starší opevněné sídlo.
 městský chudobinec Štibor s kaplí sv. Alžběty
Skalica
sakrální památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Slovensko, Trnavský
Městský chudobinec, založen r. 1414 Ctiborem (či Stiborem) z Beckova. Přestavěn r. 1640 a upraven v 2. polovině 19. století. Kaple sv. Alžběty zaklenuta pozdně renesančními klenbami. Nejstarší dosud fungující sociální zařízení na Slovensku.
 Mikulčice
Kostelisko, kostel č. IX
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mikulčice
Tvrziště vzniklé v 15. století na místě velkomoravského kostela v poloze „Kostelisko“. Robusní rotunda byla použita jako věž nové tvrze. Při nepokojích po smrti českého krále Albrechta I. v r. 1439 zde došlo dle četných nálezů šipek k intenzivním bojům.
 Mikulčice
159.0 m. n.m.
Valy u Mikulčic
hradiště, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj
Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.
 Milotice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Milotice
Původně vodní tvrz, přestavěná na renesanční opevněný zámek. Poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Po požáru v r. 1705 zásadně barokně přestavěn a byl zde zřízen park ve francouzském stylu.
 Mittákovská kúria
190.0 m. n.m.
Záhorské múzeum, Skalica
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Slovensko, Trnavský
V 1. třetině 17. století byly původní dva středověké měšťanské domy renesančně upraveny a stavebně sjednoceny. Tím vznikla kúria (palác) patřící šlechtickému rodu Pálffyů z Erdődu. Na přelomu 19. a 20. století nechali Mittákové budovu novorenesančně upravit. Od r. 1989 zde sídlí Záhorské muzeum.
 morový sloup
167.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Hodonín
Autorem morového sloupu je Antonín Riga a pochází z roku 1716. V nárožích sochy svatých Františka Xaverského, Rocha, Rozálie a Karla Boromejského. Na vrcholu sloupu Panna Marie Immaculata. Opravy v letech 1856, 1939 a 1972–1973.
 náhrobek pruského generálporučíka Friedricha von Clausewitz
183.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Čejč
V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.
 Nechvalín
290.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Nechvalín
Zaniklý hrad, na němž se v letech 1318 - 41 píše Hynek, po něm jeho syn Ondřej a r. 1407 vnuk Čeněk. Po něm se majitelé střídali velmi často, poslední byl zmiňován r. 1505 Václav z Pačlavic. Po té se už mluví jen o pusté tvrzi.