Turistické cíle v okolí obce Valašské Klobouky

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

Studánka Dobrodějka v národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko nad vsí Pulčínem při staré hradní cestě. Nově upravena ochranáři přírody v roce 2009, kdy dostala též současný název.

Lovecký zámek vybudoval v polovině 19. století Filip Stillfried jako centrum loveckého revíru. Po roce 1887 zámek přechází do rukou Rudolfa Stillfrieda, po něm náležel jeho dceram Gabriele a Marianě. Dnes slouží potřebám mysliveckého sdružení Pozděchov.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.

Valašský roubený dům ev. č. 25 ve Zděchově byl v jádře postaven roku 1820 a později upravován. Je v soukromém vlastnictví a od roku 2014 chráněn jako kulturní památka.

Památník na místě osady, kterou 2. května 1945 vypálili ustupující němečtí vojáci a popravili čtyři zdejší obyvatele po přestřelce s partyzány. Od roku 1950 zůstaly samoty neobydleny, zbylé dva domy byly strženy roku 1961.

Ocelová věž z 1. poloviny 21. století na vrchu Vartovna 651 m n. m. podle návrhu Ivana Bergmanna byla postavena za 8 měsíců. Rozhledna je vysoká 37 m a má válcový tvar. Vyhlídková plošina je krytá střechou a je umístěna ve výčce 35 m nad zemí.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.