Turistické cíle v okolí obce Spytihněv

Mariánský sloup vybudoval roku 1676 jeden z předních sochařů své doby Michael Zürn. V roce 1715 byl kvalitní barokní sloup s podstavcem, sochami andělů a Immaculatou ohrazen balustrádou se sochami svatých Benedikta, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Mohutný, samostatně stojící patrový dům s historickou severní fasádou byl postaven v roce 1726. Památkově chráněný objekt dokumentuje barokní fázi vývoje obce. Dnes slouží jako hotel.

Tvrz s poměrně zachovalým jádrem, jejíž doba vzniku není zachycena v žádných písemnostech. Odhaduje se, že polovinu 15. století již nepřežila. Areál tvrziště dnes z valné části zastavěn rodinnými domky.

Dřevěná rozhledna zpřístupněná veřejnosti v roce 1999, po přístavbě dalšího patra dnes dosahuje výšky asi 8 m.

Lokalitu raně středověkého slovanského mohylového pohřebiště ze střední doby hradištní z 9.–počátku 10. století objevil v r. 1884 J. Wankl. Do konce 19. století bylo prozkoumáno 19 mohyl. Dnes je jich v terénu patrných pouze 13.

Raně středověké mohylové pohřebiště Tabarky představuje 15 dochovaných mohyl z poslední třetiny 9. a první poloviny 10. století. Lokalita byla archeologicky zkoumána v 80. letech 19. století a v r. 1909.

Zmizelá tvrz s reliéfními pozůstatky narušeného tvrziště byla postavena jejími držiteli pravděpodobně v polovině 14. století, tzn. ještě před převzetím bezprostředního okolí význačnými pány ze Šternberka. Zřejmě se jednalo o rod z Tečovic a Buňova. Dnes je v jádře tvrziště soukromá zahrada s odrostlými stromy.

Pozůstatky nedokončeného mostu tzv. Baťovy dálnice na hřebenu Chřibů se nacházejí při červené hřebenovce mezi rekreační osadou Bunč a nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na němž stojí kamenná rozhledna.

Barokní útulek byl vybudován v r. 1713 za primátora Pavla Hájka. Hodnotná budova vznikla na místě staršího renesančního domu dochovaného v jádře. Objekt sloužil jako špitál, útulek pro staré a chudé měšťany a později i jako kasárna.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Barokní, klasicistně upravený trojkřídlý zámek s rozsáhlým parkem. Postaven Leopoldem z Rottalu v pol. 18. stol. Sňatkem jeho dcery Marie Anny přešel zámek do vlastnictví Dietrichsteinů. Později však často střídal majitele. Jedním z nich byl i Baťa. Nyní soukromý a částečně přístupný.