Turistické cíle v okolí obce Brumov-Bylnice

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Do Vlachovic převezena r. 1827 z Bylnice. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Od r. 1962 stojí před kostelem. Socha životní velikosti v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem v levé ruce. Pravou rukou tiskne ke hrudi kříž s korpusem Ježíše Krista.

Barokní pískovcová socha z r. 1747. Donátorem byl Tobiáš Fusek, zdejší rodák a farář v Křižanovicích. U nohou světce sedí dvojice putti. Mezi nimi je kartuše s chronogramem. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Barokní radnice s prvky valašského lidového stavitelství z l. 1797-1798 nahradila starší dřevěnou radnici. Od r. 1962 je v ní Městské muzeum. Jednopatrová obdélná stavba s dřevěným střešním štítem, dřevěnou hodinovou věží a šindelovou střechou. Součást městské památkové zóny.

Sotva znatelné terénní pozůstatky tvrziště se zcela zaniklou tvrzí, jejíž vznik nezachycují žádné prameny a jedinou starší relací je zmínka o Petrovi ze Štítné z roku 1374. Dnes je celé tvrziště neproniknutelně zarostlé.

Skromné zbytky hradu založeného zřejmě ve 13. stol. na výrazném vápencovém vrchu Krasín, který je přírodní rezervací. První zmínka o hradu pochází z r. 1318. Z r. 1549 se dochoval podrobný soupis hradního inventáře. V r. 1550 byl záměrně pobořen a po r. 1583 je již uváděn jako pustý.

Výrazný reliéf zaniklé středověké tvrze v podobě pahorku jádra a části okružního příkopu a valu v těsném sousedství kostela. Doba existence tvrze je odhadována na počátek 14. stol. až pol. 15. stol.

Památník na místě osady, kterou 2. května 1945 vypálili ustupující němečtí vojáci a popravili čtyři zdejší obyvatele po přestřelce s partyzány. Od roku 1950 zůstaly samoty neobydleny, zbylé dva domy byly strženy roku 1961.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.

Vodní nádrž Bojkovice, zvaná též Kolelač podle potoka, na němž byla vybudována, pochází z let 1963-1966. Nádrž o rozloze 16 ha slouží jako rezervoár pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Její břehy včetně hráze leží proto v ochranném pásmu I. stupně a nejsou přístupné.

Hrad z 13. století. V roce 1680 vypálen vojsky Imricha Thökölyho. Výbuchem střelného prachu zničena část jeho budov. Zbytek záměrně zbořen se svolením panovníka.