Turistické cíle v okolí obce Milovice

Torzo městských hradeb z 16. stol., původně jako ochrana před tureckým vpádem. Dochovaná půlkruhová bašta a malá část hradeb ve východní části města.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.

Dominanta lednického parku vznikla 1797–1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.

Vodní mlýn postavili roku 1575 habáni (novokřtěnci), v roce 1906 jej postihl požár. V současné době chátrá. Nejzachovalejší je barokní brána mlýna z 18. století se sochou sv. Floriána.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.

V obci Kobylí je od r. 1997 zřízeno v prostoru staré měšťanské školy místní muzeum. Expozice se věnuje životu v obci a vinařství.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky otevřená v r. 2009. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny s celkovou výškou cca 26 m. Z rozhledny je kruhový výhled do širokého okolí. U rozhledny je odpočívadlo s parkovištěm přístupným silnicí z Boleradic.

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Jedna ze staveb Lednicko-valtického areálu. Původně postavená pro chov ovcí, později využívána na chov koní. Směrem k rybníkům kruhová rotunda, v níž je salónek s nástěnnými malbami, který měl sloužit panstvu.