Turistické cíle v okolí obce Uherčice

Starší kostel byl kolem r. 1575 renesančně přestavěn. Kolem r. 1727 byla pří úpravách přistavěna věž. Na interiéru kostela se podílel malíř Antonín František Maulbertsch a sochař Ondřej Schwiegl. Farní budova pochází z konce 18. století. Současnou podobu získal farní kostel po přestavbě r. 1872.

Farní kostel sv. Ondřeje v Popicích románského původu přestavěn barokně v letech 1696-1699 a přistavěna věž. Při velkém požáru r. 1806 věž vyhořela, opravena r. 1817 a r. 1863 postavena nová. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Vznik kostela bývá kladen do konce 15. století. Za třicetileté války byl poničen, následně opraven a znovu vysvěcen r. 1672. Současnou barokní podobu chrám získal snad v 1. pol. 18. století, kdy došlo k obrácení dispozice celé stavby. Kostel dnes slouží jako farní chrám farnosti milovické.

Pozdně barokní kostel sv. Rozálie s farou byl postaven ve třetí čtvrtině 18. stol. Autorem stavby byl nejspíše stavitel a architekt Jan Karel Hromádko. Kostel slouží římskokatolické církvi jako kostel farní. Fara je nyní využívána jako penzion.

Původně gotický kostel sv. Václava v Hustopečích byl poškozen v r. 1945 a zbořen v r. 1963. Na stejném místě byl v r. 1994 postaven moderní kostel sv. Václava a Anežky České, který se stal novou dominantou města.

Farní kostel, původně zasvěcený Panně Marii, byl ve Velkých Němčicích od pol. 13. stol. R. 1605 a za třicetileté války byl starý kostel spálen a téměř zbořen. Znovu postaven a vysvěcen byl roku 1652. Věž byla upravena r. 1873. R. 1672 byly vybudovány dva boční oltáře. Hlavní oltář je z r. 1895.

Kostel sv. Vavřince je pozdně románského původu z 2. poloviny 13. století, barokně upravován v závěru 18. století. Dochovány renesanční zvony. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Vavřince pochází z r. 1655 a stojí na místě starší stavby. Vybudován byl zábrdovickým klášterem, pravděpodobně na podnět šlechtice Lva z Klobouk. Uvnitř např. dvojdílný oltář z pol. 18. stol., původně z kostela v Litenčicích.

Kostel vznikl před r. 1502 v době, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. Na počátku třicetileté války kostel postihl požár a poté znovu v r. 1792, po němž byla střecha věže snesena níže o zničené dřevěné patro. Poslední požár jej postihl v r. 1828.

Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.

Dřevěná rozhledna pův. vysoká 15 m z r. 2006, pro zchátralost r. 2025 snížena o 2 patra na 10,5 m. Nyní dvě vyhlídkové plošiny a rozhled nejen na Velkopavlovickou vinařskou oblast, ale i na Novomlýnské nádrže a na Pálavu.

Poutní místo "U Svaté" zahrnuje kromě křížové cesty z r. 2002 kopii sochy Krista z Rio de Janeira, sousoší svatých Cyrila a Metoděje a tři kapličky, zasvěcené Panně Marii, sv. Cyrilu a Metodějovi a sv. Gorazdovi. Pod poslední z nich vyvěrá Gorazdův pramen.