Turistické cíle v okolí obce Vlasatice

nebo vyberte

Vlasatice

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO)
Nalezeno celkem 175 záznamů, 12 / 15 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Našiměřice
225.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Našiměřice
Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.
 Neuhaus
Nový hrad u Mikulova
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Klentnice
Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.
 Nosislav
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Nosislav
Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.
 nový židovský hřbitov
235.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dolní Kounice
Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.
 Olbramovice
203.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Olbramovice
Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.
 pamětní kámen
182.0 m. n.m.
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Přísnotice
Pamětní dvouramenný kříž připomíná zabití pana Kryštofa Krause z Grotky a na svobodném dvoře v Dolních Dunajovicích Turky a Tatary dne 5. září 1663. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.
 pěchotní srub MJ-S-29 Svah; U dráhy
209.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj
Jeden z mála postavených TO pevnostního opevnění Československa na jihu Moravy. Neoficiálně na vlastní nebezpečí příležitostně přístupný, snaha o zřízení muzea. Zachovalé pancéřové zvony (osazené však až na přelomu čtyřicátých a padesátých let).
 Pohořelice
190.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Pohořelice
Zámeček v barokním stylu si nechala někdy po roce 1693 postavit majitelka pohořelického panství hraběnka Marie Paarová. Souběžně se zámkem byla založena i poměrně velká zámecká zahrada.
 Popice
214.0 m. n.m.
Mohyla
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Popice
Zaniklá tvrz na uměle upraveném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.
 Pouzdřany
zámek - původní tvrz, chátrající, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Pouzdřany
Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.
 pravoslavný chrám sv. Barbory
209.0 m. n.m.
dříve kaple sv. Fabiána a Šebestiána
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Dolní Kounice
Pravoslavný chrám sv. Barbory vznikl v 16. století jako protestantský a do barokní podoby byl přestavěn koncem 17. století. Od 90. let 20. stol. slouží pravoslavné církvi. Objekt je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.
 pravoslavný chrám sv. Mikuláše
240.0 m. n.m.
evangelický kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Mikulov
Původně německý evangelický kostel byl postaven v duchu pozdního historismu v r. 1903. Po odsunu německého obyvatelstva byl v majetku Českobratrské církve evangelické, která jej v r. 1988 prodala Pravoslavné církvi v Československu. V r. 1994 vyhlášen národní kulturní památkou.