Turistické cíle v okolí obce Přibice

V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.

Renesanční měšťanský dům byl postaven r. 1579. Prvním známým majitelem byl koncem 18. stol. Ignác Freudenreich. Posledním majitelem byl obchodník Bedřich Synek, který dům r. 1976 prodal městu. V l. 1989–2002 proběhla rekonstrukce domu. V současné době je zde Infocentrum, městské muzeum a vinotéka.

Zaniklý hrad na jehož umístění poukazují terénní náznaky. Podle arch. nálezů bylo opevněné sídlo zvané Liščí díry osídleno ve 12. stol., šlo o pohraniční opevnění českého státu nebo rané sídlo české či bavorské šlechty.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Zdevastovaný a nepřístupný raně barokní zámek dal vystavět po r. 1669 hrabě Michal Adolf z Althanu na místě bývalé tvrze. Po r. 1804 prošel klasicistní úpravou. Po r. 1945 zde byla kasárna. Od r. 1986 je prázdný a nyní rekonstruován.

Tzv. Kammelhaus nebo též Nový zámek vybudoval v roce 1885 Dominik Kammel-Hardegg, který při dělení rodového majetku v roce 1880 chtěl mít v Hrušovanech své šlechtické sídlo. Stavitelem byl J. Plaschofski, na malířské výzdobě se podílel i Alfons Mucha. Po roce 1945 zde byla umístěna škola, MNV a dnes městský úřad.

Reliéfní náznaky tvrze ze 13.století, dnes díky zemědělské činnosti téměř neznatelné.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Tvrz v Jiřicích vznikla zřejmě v 16. stol. Poprvé je připomínána v r. 1609 při prodeji panství Jáchymu Šanovskému z Lisova. Někdy v letech 1750-1760 byla přestavěna na jednopatrový barokní zámek. Dnes slouží výrazně pozměněný zámek ke kulturním účelům.

Uměle postavený kamenný kruh. Je postaven dle zásad, zastávaných druidy před několika tisíci lety. Středový kámen se vsazeným skleněným okem. Skleněné oko je složená čočka s kosmogramy. Čočka je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti.

Pozoruhodná barokní kaple z r. 1722 zaklenutá kupolí s lucernou. U kaple barokní kříž.

Ojedinělá dřevostavba kaple na kamenném základu vznikla v letech 2014-2024 podle projektu arch. Jana Říčného, oceněného několika cenami. Je součástí farnosti Moutnice a konají se v ní pravidelné bohoslužby.