Turistické cíle v okolí obce Rosice

Klasicistní zámeček byl postaven před rokem 1815. V letech 1924 – 1930 byly architektem Adolfem Loosem upraveny interiéry. Dnes zámek slouží jako sídlo správy a ředitelství Brněnských veletrhů a výstav, a je veřejnosti nepřístupný.

Údajný středověký hrad či možná ještě starší hradiště označované jako Bučín prý stávalo někde pod vrcholem kopce. Zatím však ani jedno z nich není potvrzené či lokalizované v terénu.

Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Barokní budova z 18. století v areálu býv. klášterního velkostatku, který má své počátky ve 14. století. Sloužila jako kanceláře a byty úředníků panství zrušeného kláštera v Králově Poli. V l. 1825 – 31 sídlo Josefa Schindlera z Raczicburgu.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.

Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.

Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.

Správní a obytná budova vrchnostenského dvora benediktýnů z Rajhradu z r. 1720, označovaná jako zámeček. V letech 1947-1950 soukromý majetek rodu Halačků, poté od r. 1952 ve správě JZD, dnes opět v rukou původních vlastníků.

Přes tři sta let památný starý dub, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh.