Romantická stavba otevřené besídky je z r. 1830. Původně měla vsazená novogotická okna, dveře, uvnitř podlahu z dubových parket a barokní polstrované židle. Ke glorietu vede 7 kamenných schodů. Je nově opraven.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Empírová hrobka a hřbitovní kaple, postavena Jindřichem Vilémem Haugwitzem v letech 1822–1825. Autorem projektu byl vídeňský architekt Josef Kornhäusel, výzdobu vytvořil vídeňský sochař Josef Klieber. Doposud poslední člen rodu Haugwitzů, hrabě Karel Antonín, zde byl pohřben v roce 1995.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hrubšice
Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.
hrad, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Ivančice
Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.
Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.
Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.
Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.
Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.
Barokní kaple, vybudovaná r. 1691 Jiřím Hausperským z Fanalu. Čtyřapsidová centrála má v interiéru trojúhelníkový půdorys, zaklenuta je kupolí s lucernou. Pod kaplí krypta. Poškozena byla dělostřeleckým zásahem během bojů o Rosice roku 1945.
Renesanční kaple z r. 1560 původně obklopená hřbitovem. Věž přistavěna r. 1838. Do lodi zasazeny barokní náhrobky. Na rozhraní 16. a 17. století zde působili němečtí kazatelé ze sboru švýcarských bratří.
hrobka Haugwitzů
