Turistické cíle v okolí obce Rozsíčka

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Evangelický kostel ve Veselí jako jeden z nejstarších protestantských u nás pochází z r. 1782, rozšiřován po r. 1810. Při rekonstrukci r. 1928 přistavěna čtyřboká věž podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka. Stavba slouží Českobratrské církvi evangelické a je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.

Novorenesanční evangelický kostel z l. 1897–98, vystavěný Janem Šírou na místě starší modlitebny z r. 1784. V posledních letech prošel chrám nákladnou rekonstrukcí. Cenný je především prostý interiér kostela doplněný atypickým dřevěným kazetovým stropem a využitím litinových ozdobných sloupů.

Největší evangelický kostel na Moravě, atypicky doplněný dvojvěžovým průčelím. Vystavěn v letech 1826-1844 na místě staršího tolerančního kostela z r. 1782. V 60. letech 19. století přistavěny věže. Ve věži unikátní mechanismus nahrazující zvonění zvonů - technická kulturní památka.

Stavba byla zahájena 7. dubna 1940 podle projektu boskovického architekta a stavitele Karla Fabiánka. Kostel Českobratrské církve evangelické byl otevřen při slavnostních bohoslužbách 29. června 1941. Od r. 1996 je kulturní památka ČR.

Architektonicky cenná barokní patrová venkovská fara. Součást barokního architektonického komplexu spolu s kostelem. Na portálu vytesán nápis. Jednopatrová budova odprodána a funkci fary neplní. Muzeum kultury života a práce faráře. Také stylový hostinec. Zapsána r. 1964 jako kulturní památka.

Ocelová věž z r. 2001 na kopci Horní les slouží jako vysílač mobilního operátora a druhotně jako rozhledna, která poskytuje dokonalý kruhový výhled z výšky 38 m. Stojí na katastru obce Rovečné a je volně přístupná veřejnosti po 201 schodech, avšak jen během turistické sezóny.

Zaniklý hrad poprvé zmíněný v r. 1280. Zanikl pravděpodobně koncem 13. stol.

Dnes je místo po zamýšleném centru kolonizace zarostlé stromy a trávou. O hradu se nezmiňují žádné písemné prameny a nejsou ani archeologické nálezy, které by upřesnily dataci.

Poslední exemplář dubu letního, které zde byly v minulosti vysázeny. Nazývaný Štěpánčin svatební dub nebo také jen Svatební. Stáří odhadováno na 160 let. Památný strom - vyhlášen v roce 2007.

Pseudoslohová rodová hrobka hrabat Dubských z Třebomyslic dokončena r. 1881 podle vlastního projektu Emanuela Dubského. Nad vchodem rodový erb. Součást tvořila kaple Povýšení sv. Kříže vysvěcená r. 1884. Po r. 1945 stavba zdevastována, farností opravena v letech 2000-2002, kaple již neobnovena.

Novogotická hrobka z červených cihel byla vybudována na lysickém hřbitově po r. 1861. Hraběnka Marie Karolína Nimptschová (1777-1861) byla více než 50 let bezdětnou vdovou a žila u své neteře Matyldy ze Žerotína, provdané Dubské, jednak v brněnském paláci, jednak na rodovém zámku v Lysicích.