Turistické cíle v okolí obce Újezd

nebo vyberte

Újezd

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 199 záznamů, 11 / 17 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Petrovice
346.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá tvrz. Z Petrovic se psal r. 1374 Mikuláš a poté Vilém a Pavel. Výslovně se tvrz uvádí r. 1398, kdy jí koupil Smil z Osové. R. 1406 vypálena Vokem IV. z Holštejna. Opravena a r. 1418 prodána Hynkem z Osové Alešovi z Kunštátu a Lysovic. Tvrz patrně poškozena za husitských válek a poté zanikla.
 pivovarská lednice a chladírna
440.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kunštát
Budova pivovarské lednice a chladírny je významná technická památka, důležitá urbanistická součást předzámčí z 2. pol. 19. stol. a také jediný pozůstatek pivovaru založeného před r. 1546. Na fasádě je umístěn erb a datace 1883 a 1889.
 Plostika Járy Cimrmana
643.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Synalov
Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.
 Podolí
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Podolí
Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech zmiňována. Postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol., protože s přídomkem z Podolí se uvádí r. 1378 Havránek a Puzlík, r. 1437 Jan. Další informace o tvrzi nebo o životě na ní nejsou dostupné.
 Podvrší
590.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Veselice
Rozhledna (48,8 m, 590 m.n.m.) byla postavena v prvé řadě jako telekomunikační stožár. Na jejím místě stávala již ve 20. letech 19. stol. rozhledna s triangulačním bodem (stržena r. 1947). Současná věž s vyhlídkovým ochozem byla postavena r. 2001 firmou Eurotel, provozovatelem je obec Vavřinec.
 Podzámecký panský dvůr
440.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kunštát
Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.
 Poklona sv. Rozálie
390.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Pozdně barokní výklenková kaplička sv. Rozálie postavena v letech 1740-1760. Zcela obnovena r. 1833. Další opravy r. 1989. Fasáda členěna nárožními pilastry a římsovou hlavicí. Do horních výklenků umístěny obrazy a mřížová branka. Stavba zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.
 Porčův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Býkovice
Porčův mlýn je prvně zmiňován r. 1676, kdy ho koupil David Porč od Jana Jabůrka. Rodina Porčů držela mlýn až do r. 1955, kdy jej prodala Lydii Vybíhalové. Mlýn poté zchátral. Jeho ruinu koupili Milan Růžička, Zdeněk Růžička a Ladislav Šumbera a mlýn zrekonstruovali do funkční podoby.
 propast Macocha
příroda, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
 Puklův mlýn
mlýn - vodní, zřícenina, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.
 Punkevní jeskyně
370.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Vavřinec
Punkevní jeskyně (CHKO Moravský kras) vyhloubila ve vápenci z obd. druhohor a třetihor řeka Punkva. Jeskynní prostory v letech 1909–1933 probádal prof. Karel Absolon a jeho pracovní skupina. R. 1909 byla zpřístupněna suchá část jeskyně, od r. 1933 vede prohlídková trasa i po vodě řeky Punkvy.
 Pyšolec
475.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Vír
Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.