Turistické cíle v okolí obce Rudka

nebo vyberte

Rudka

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 196 záznamů, 10 / 17 stran, vyhledáno za 0.4 sec
 mariánský sloup
373.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Lomnice
Mariánský sloup ve středu lomnického náměstí byl postaven 1710. Autor architektonického řešení ani sochařské výzdoby není znám. Opravy 1852 (J. Břenek, snad i doplnění), 1915 a koncem 90. let 20. století. Významná ukázka dynamického barokního sochařství.
 městská věž
366.0 m. n.m.
věž, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Jevíčko
Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.
 městské opevnění
364.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Pardubický kraj, Jevíčko
Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.
 Muzeum Boskovicka
390.0 m. n.m.
Historické zemědělské stroje
technická památka - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Boskovice
V muzeu jsou k vidění zejména různé parní lokomomily a historické traktory. Dominantním exponátem je obří parní lokomobila John Fowler Z7S z počátku 20. stol.
 napoleonský pomník
420.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Jevíčko
Památník vojáků zemřelých v letech 1813-1814 v nedaleké polní nemocnici stojí západně od Jevíčka na úpatí Červeného kopce. Vznikl na popud zemského školního rady Leopolda Klímy. Slavnostně odhalen byl v r. 1910.
 Odborný léčebný ústav
445.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Jevíčko
O výstavbě sanatoria k léčbě tuberkulózy rozhodnuto v roce 1908. Stavba začala r. 1914. Výstavby spadá do období pozdní secese. Ústav otevřen r. 1916 pro vojáky zraněné ve válce. Od r. 1972 zařízení k léčbě mimoplicní tuberkulózy.
 opevnění na bývalé Trstenické stezce
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Hlásnice
Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.
 Osiky
526.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.
 panský dvůr
410.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Boskovice
Panský dvůr vznikl v 17. století a po požáru v roce 1823 byl částečně přestavěn. Později zde byla poštovní sběrna, následně JZD. V 70. letech 20. století proběhla rekonstrukce po níž zde vznikla výstavní expozice a knihovna. V současnosti je komerčně využíván a probíhá postupná revitalizace.
 panský pivovar
350.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Boskovice
Panský pivovar v r. 1674 založil nebo přestavěl držitel boskovického panství Jan Bohuš Václav Morkovský ze Zástřizl. Pivovar fungoval do r. 1951. Od r. 2018 je kulturní památkou ČR.
 Partyzánská zemljanka
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Partyzánský památník se nachází nedaleko hradiska Újezd u Kunštátu. Jak uvádí pamětní tabule v místě zemljanky, v tomto místě padlo v nerovném boji dne 11.1.1945 několik sovětských partyzánů, členů skupiny Jermak a spolu s nimi později i několik českých bojovníků.
 Pernštejn
415.0 m. n.m.
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Pernštejn
Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.