Turistické cíle v okolí obce Rudka

nebo vyberte

Rudka

Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK)
Nalezeno celkem 206 záznamů, 13 / 18 stran, vyhledáno za 0.61 sec
 Rájec nad Svitavou
310.0 m. n.m.
Starý zámek
zámek, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rájec nad Svitavou
Zcela zaniklý starý zámek, jenž vznikl za Bernarta Drnovského z Drnovic kolem roku 1570, a to přestavbou původní tvrze někdy označované jako dolní hrad. Zámek v první polovině 18. století zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Dnes je v místě zámecký park.
 Roubanina
440.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Roubanina
Pozdně středověká tvrz, jejíž vznik není písemně datován, byla původně součásti dvora jako "pánské stavení" Jana ze Strachnova. V letech 1613-1624 se stavení nazývalo tvrzí. Dnes po ní zůstal v zahradě domu čp.4 nepatrný pahrbek.
 Rovná
440.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Lhota Rapotina
Lovecký zámeček postavili Ditrichštejnové roku 1833. Od poloviny 19. st. sloužil jako hájovna, později prodán do soukromých rukou. Nevelký osmiboký patrový pavilón se dvěma přístavky v empírovém slohu je zanedbatelné historické a architektonické ceny. V současnosti je v soukromém vlastnictví.
 Rozsíčka
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Rozsíčka
Empírový zámek, jehož základní podoba je dodnes zachována, byl vybudován v roce 1828 za Antonie Dubské, rozené Piatti z Drnovic, tehdejší majitelky Drnovic a Lysic. V roce 1924 za Albrechta Dubského byl se zdejšího dvora se zámkem zřízen zbytkový velkostatek. V současné době je v soukromém vlastnictví.
 Rumberk
450.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rumberk
Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.
 rychta se žudrem
350.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Sebranice
V 18. stol. byl v Sebranicích rychtářem a kronikářem Ondřej Kanýz. Právě on je považován za zakladatele stavení s tzv. žudrem ze 40. let 18. stol. Rodině Kanýzů stavba patřila až do r. 2012. Současný majitel zde provozuje kovářskou dílnu.
 Rychvald
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.
 Rysov
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklý hrad. Nálezy datují život hradu do konce 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Oblast v l. 1368–76 v držení Pešíka a Hartmana z Bukovice, poté Domka a její zeť Bořita z Bystřice. Hrad zmiň. až r. 1368 (maj. Lovek z Drahan a Újezda) již jako pustý.
 Šebetov
Starý zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Šebetov
Opat Kašpar z Litovle přistoupil v r. 1570 k výstavbě dvora s pivovarem, jehož součásti byl i objekt pro pobyt příslušníků premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce později nazývaný jako Starý zámek. Dokončen byl r. 1598 za opata Jiřího Pavorina z Pavorinu.V r. 1880 za Mořice Konigswartera byl zámek přestavěn.
 Šebetov
Ústav sociální péče Šebetov
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Šebetov
V jádře renesanční zámek s bohatou výzdobou. V době švédské okupace Olomouce se stal útočištěm hradišťských mnichů. Nynější podobu získal za Mořice Kőnigswortera po barokních úpravách v r. 1885. Od r. 1953 objekt slouží jako sociální ústav. Rekonstrukce koncem 20. stol.
 Sebranice
350.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Sebranice
První zmínka o tvrzi pochází z r. 1368, kdy majetek vlastnil Ješek, syn Jana z Boskovic. Postupně tvrz ztratila význam. V r. 1635 se uvádí již jako pustá. Později měl být na jejím místě vystavěn dvůr, jenž je dnes součástí areálu zemědělského družstva.
 skalní reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstra
490.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Velké Opatovice
Dva reliéfy vytvořené sochařem Karlem Otáhalem v letech 1947 a 1952 do pískovcové skály zobrazují profily básníka Petra Bezruče a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstra.